Evropské noviny stále hodnotí výsledky voleb do Evropského parlament a v souvislosti s nimi spekulují o dalším vývoji Unie. Hlasování totiž podle zahraničních komentátorů naplno ukázalo, jak obrovské rozdíly mezi 27 členskými státy jsou. Podle britský Timesů se člověk při bližším pohledu na průběh a výsledky musí až ptát, co na nich vlastně bylo evropské.
Rozhodně to nebyla témata v předvolební kampani. Tu politici založili hlavně na lokálních problémech a často si prostřednictvím evropského hlasování řešili vnitropolitické spory. Ve volbách pak získaly velké procento hlasů strany, které jsou proti další integraci a upřednostňují zmenšení míry spolupráce. To dokazuje i vznik nové, euroskeptické frakce v Evropském parlamentu. Podle autora článku tak europarlament nebude "evropský", ale zůstane jenom místem setkávání politiků různých národů.
Slovenské Hospodarské noviny se v souvislosti s evropskými volbami zamýšlejí nad tím, jestli je na místě další posilování Unie a přenášení pravomocí z národních států do Bruselu. Hlasování totiž naznačilo, že by něco takového mohlo být kontraproduktivní a způsobilo by ještě větší odpor velké části obyvatel vůči Unii. Rekordně nízkou účastní dali lidé politikům najevo, že Evropský parlament nerespektují jako důležitou instituci.
Rozumnější by podle Hospodarských novin bylo na určitou dobu snahy o sjednocování Evropy zmírnit. Voliči totiž politiky v těchto volbách varovali, že nechtějí na starém kontinentě jeden stát s vládou v Bruselu. Možná tuto vizi prosadí příští generace, které bude myšlenka "Evropanství" bližší než té současné. Možná je ale možnost sjednocení Evropy jenom nereálný sen.
Německý Die Welt má ale jiný názor. Podle něho nízkou účast voličů nezpůsobilo to, že by lidé v Evropě odmítali myšlenku další integrace. Způsobil to fakt, že musí volit zástupce do instituce, která je velmi drahá, ale její pravomoci jsou velmi nízké.
Evropský parlament totiž v současnosti rozhoduje pouze v úzkém okruhu otázek a tak je logické, že ho lidé nevnímají jako důležitou instituci. Pokud by se integrace Evropy prohloubila, Brusel by měl větší práva a jeho rozhodování by schvaloval právě parlament, a ne sbor ministrů členských států, tak by lidé v Evropě nepochybně považovali hlasování do Evropského parlamentu za důležitější. Účast by byla vyšší a tím pádem jistě i výsledky jiné, myslí si Die Welt.
Rakouský Die Presse se zamýšlí nad tím, jaký mandát vlastně nový Evropský parlament má. Velmi nízká volební účast byla totiž pro politiky varovným prstem. Například na Slovensku přišla hlasovat jenom pětina voličů, a tak se rozhodně nedá mluvit o tom, že mají slovenští poslanci mandát celého státu. Mnoho jiných států na tom ale není o moc lépe.
Komentátor deníku ale jízlivě poznamenává, že to nejspíš zvoleným politikům nevadí. Vítězové se teď poplácávají po ramenech a těší se na plat a spoustu poslaneckých výhod, které budou v příštích pěti letech pobírat. Extrémně nízká volební účast by pro ně ale měla být varovným znamením. Pokud to totiž takhle půjde dál, tak voliči časem můžou začít hlasovat pro zrušení parlamentu a oni o své postavení přijdou, spekuluje Die Presse.
International Herald Tribune analyzoval výsledky voleb z jiného úhlu než ostatní. Všímal si toho, kolik hlasů v různých státech propadlo kvůli tomu, že je voliči dali malým stranám. A dochází k závěru, že například podpora extrémistických stran rozhodně nebyla tak velká, jak se z oficiálních statistik zdá.
V průměru totiž podle autora článku "propadlo" na hlasech pro malé demokratické strany v každé zemi zhruba 15 procent hlasů. Toto číslo by ale nemělo být chápáno jako argument proti novým politickým uskupením ani proti politické soutěži. Zástupci velkého počtu drobných stran by se ale mohli zamyslet nad tím, jestli se nedohodnout a nespojit se. Možný patnáctiprocentní zisk je motivací k tomu, aby překonali často osobní spory, dodává International Herald Tribune.
Deník Irish Times informuje o tom, že podnikatel a euroskeptik Declan Ganley uznal svou porážku ve volbách do Evropského parlamentu. Současně potvrdil, že odejde z politiky a nepovede kampaň proti lisabonské smlouvě, o které budou Irové v referendu znovu hlasovat na podzim.
Ganley své rozhodnutí odůvodnil jednoduše tím, že nezískal dostatečnou podporu na to, aby v prosazování svých názorů pokračoval. Usiloval o mandát v okrsku, ze kterého postupují tři poslanci, a on skončil na čtvrtém místě. Zatím ani není jasné, jestli bude chtít dále působit v celoevropské straně Libertas, kterou založil právě s cílem bojovat proti Lisabonské smlouvě.
Irský Independent konstatuje, že pro vládu země je rozhodnutí Ganleyho jedou z mála dobrých zpráv v poslední době. Právě tento podnikatel s obrovskými finančními prostředky totiž svou kampaní proti lisabonské smlouvě výrazně přispěl k tomu, že Irové v referendu dokument odmítli.
Jinak ale irský kabinet utržil v evropských volbách velké šrámy. Slabý výsledek vládní strany Fianna Fáil dokonce ohrozil vládu Briana Cowena. Ta ale nečelí kritice kvůli evropským problémům. Kabinet doplatil na způsob řešení ekonomické krize, která na Irsko tvrdě dopadla a je pro obyvatele tématem číslo jedna, dodává deník Independent.
Německý Frankrurter Allgemeine Zeitung informuje o tom, že se dnes český premiér Jan Fischer setká s přeními představiteli Evropské unie. Nejdříve má naplánované setkání s šéfem Evropské komise Josém Manuelem Barrosem v Brusel, později schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně. Hlavním tématem bude summit Unie naplánovaný na 18. a 19. června.
Summit bude podle deníku velmi důležitý. Rozhodne o kandidátovi na post předsedy Evropské komise, i když se spekuluje o tom, že to znovu bude právě bývalý portugalský premiér José Manuel Barroso. Zástupci 27 členských zemí ale budou v červnu řešit také dopady současné hospodářské krize a problémy způsobované klimatickými změnami.
