České deníky sice stihly přinést jen předběžné výsledky voleb, ty ale korespondují s těmi konečnými. Zatímco Právo v titulku jednoduše konstatuje Eurovolby vyhrála s převahou ODS, jiné tituly jsou dynamičtější. Podle Mladé fronty Dnes se ODS vrací na vrchol, v Lidových novinách dokonce ODS vrátila úder ČSSD.
Na titulní straně Hospodářských novin předseda ODS Mirek Topolánek ohlašuje "Jsme zpátky." Výsledky voleb do Evropského parlamentu ve většině předních českých deníků zastínily nedělní vyjádření důvěry vládě Jana Fischera parlamentem.
Podle Lidových novin pomůže volební vítězství ODS Mirku Topolánkovi, a to především v očích jeho spolustraníků. Zároveň by ale také mohlo straně přinést do budoucna problémy. Úspěch může uchlácholit sympatizanty občanských demokratů, a ti se nedonutí přijít k podzimním volbám do Sněmovny. Jinými slovy, že nynější úspěch může předznamenávat prohru.
Mladá fronta Dnes, která na titulní straně otiskla fotografii smějícího se Mirka Topolánka a jeho radujících se spolustraníků, přináší "manuál" pro interpretaci výsledků voleb. V šesti bodech zavádí spekulace o možném budoucím sestavování levicové vlády - jednobarevného kabinetu ČSSD s tichou podporou komunistů.
List také dospěl k závěru, že propad jedné z parlamentních stran, tedy Strany zelených, dává prostor pro vznik nové strany. A další bod "manuálu": Eurovolby a úspěch Dělnické strany mohou prý posílit radikalismus a přinést nepříjemné překvapení v podzimních volbách - Mladá fronta Dnes připomíná, že alespoň jedno procento hlasů, kterého Dělnická strana dosáhla, znamená významnou finanční injekci pro krajní pravici. Další z úvah listu je možné "přepřehání" v neúspěšných stranách.
Nad případnou změnou předsedy Strany zelených Martina Bursíka se podrobněji zamýšlí i deník Právo. Připomíná, že Martin Bursík a Kateřina Jacques už před volbami naznačovali, že by je volební neúspěch mohl vyhnat z vedení strany.
Hospodářské noviny shrnují, že z voleb jakožto testu nálady v Evropské unii vyšla nejlépe pravice. Její převahu sice relativizují zisky stran krajní pravice, ale v klíčových zemích od Británie přes Itálii a Francii až po Německo své pozice obhájila nebo dokonce posílila.
Prozatimní či letní vláda dostala důvěru, což je překvapení, které každý čekal - otevírá svůj komentář v Mladé frontě Dnes Karel Steigerwald. Přitesávání ústavy poslaneckými zásahy je sice svůdné ale nebezpečné, Steigerwald se obává, že ještě několik takových zásahů a ústava ztratí veškerou vážnost. Její změna, ale ní možná - nenajde se ústavní většina. Fischerova vláda si tak podle komentáře Mladé fronty Dnes může dát nad hlavu heslo: Další ztracený půlrok.
Podle komentáře v deníku Právo, který napsal Alexander Mitrofanov, nedělní dění v parlamentních kuloárech nenechalo nikoho na pochybách o tom, že vyjádření důvěry Fischerově vládě je jen časem oddechu před dalším ceněním tesáků.
Pokračování války mezi ODS a ČSSD povede k dalšímu dělení společnosti na dva nesmiřitelné tábory na jedné straně a na straně druhé na rostoucí nechuť občanů k politice. Také Mitrofanov dospívá na stránkách Práva k názoru, že poměrný volební systém, který nutí strany k uzavírání koalic, se dostává do rozporu s potřebami naší politické scény.
Také Hospodářské noviny, respektive Tomáš Němeček, věnovaly komentář vládě Jana Fischera. Kromě seznamu úkolů ve kterých bude podle programového prohlášení pokračovat deklaruje také - jako vůbec první kabinet - co dělat nebude. Důvod je jasný, jedná se o vládu "Nejširšího Společného Jmenovatele".
Němeček hledá na přechodném kabinetu i výhody - pro ministry může být dobré, že se od nic nečeká. Navíc je pravděpodobné, že je ani nestihne postihnout tzv.syndrom Miloslava Vlčka, ten zasahuje lidi, kteří se do vysoké funkce dostali přechodně a kvůli své neškodnosti. Oni ale začnou věřit, že to bylo kvůli jejich schopnostem.