Vyslovení nedůvěry vládě je podle lídra socialistické frakce v Evropském parlamentu Martina Schulze vnitřní záležitostí země. Doufá ale, že české předsednictví bude hladce pokračovat a že Češi dokončí i proces ratifikace Lisabonské smlouvy. Na opačné části politického spektra Evropského parlamentu panuje z pádu Topolánkovy vlády rozčarování.
"Jsem z toho opravdu smutný, protože až dosud bylo české předsednictví úspěšné. V těchto těžkých dnech finanční a hospodářské krize ztrácí předsednictví unie autoritu, není schopné nás vést do lepších časů, například do časů ratifikace lisabonské smlouvy. Tohle není příliš zodpovědná situace", řekl německý europoslanec z Evropské lidové strany Elmar Brock.
" Určitě budeme respektovat předsednictví, myslím, že bude existovat nějaká přechodná vláda, ale ta nemá takovou přirozenou autoritu jako vláda řádná", řekl Brock. Podle dalšího evropského poslance Bernda Posselta je škoda, že v době závažných rozhodnutí bude mít předsednická země unie jen slabou úřadující vládu.
V Polsku přijímají zprávy o pádu české vlády se znepokojením. Předseda vládního úřadu pro evropskou integraci Mikolaj Dowgielewicz prohlásil, že jej zprávy z Prahy znepokojují. "Češi předsedají EU, je krize a těžká doba pro Evropu", uvedl Dowgielewicz. Podle něj je ale zatím těžké předpovědět, jaký bude mít vývoj v Česku vliv na chod unie.
Pádu české vlády si všímá také Rusko. Podle velvyslance Moskvy při Severoatlantické alianci Dmitrije Rogozina souvisí vyjádření nedůvěry kabinetu Mirka Topolánka s podporou americkému plánu protiraketové obrany ve střední a východní Evropě. Rogozin se domnívá, že nad dohodami uzavřenými se Spojenými státy a jejich ratifikací českým parlamentem teď visí otazníky.
Politické situace v Česku si v souvislosti z českým předsednictvím EU všímají i evropská média
V sousedním Německu se shodují v názoru, že porážka Mirka Topolánka bude znamenat posílení euroskeptických proudů v Česku. Mirek Topolánek přišel o autoritu, píše agentura DPA. Ta přiřkla klíčovou roli v dalším politickém vývoji prezidentu Václavu Klausovi. Server Spiegel online se domnívá, že se předseda české vlády stal další obětí finanční a hospodářské krize. Německá média se pak shodují v názoru, že pád vlády může ovlivnit ratifikační proces Lisabonské smlouvy. Reformní dokument EU by podle DPA mohli potopit senátoři ODS, kteří by se už nemuseli cítit svázáni stranickou linií.
Také francouzské sdělovací prostředky se zaměřují především na možné důsledky ve vztahu k Evropské unii, které Česká republika do konce června předsedá. Le Monde připomíná, že to není poprvé, co nějaká země v čele půlročního předsednictví zažívá změnu politické garnitury v průběhu mandátu. Stalo se to už v Itálii v roce 1996 a v Dánsku o tři roky dříve.
Pád české vlády prohlubuje krizi evropského vedení, shodují se v komentářích polské listy a připomínají, že se kvůli tomu Unii zřejmě nepodaří dosáhnout všech cílů, které si v tomto období stanovila. Deník Gazeta Wyborcza píše, že na nadcházejícím summitu skupin G20 už nikdo nebude brát premiéra Topolánka vážně. Prý to dokazuje, že je nutné přijmout lisabonskou dohodu, která důsledky podobných kolizí zmírňuje. Politické záležitosti unie by v podobném případě řídili stálý předseda EU a vysoký představitel pro zahraniční věci. Analytik Pjotr Kazinski listu řekl, že od českého předsednictví nikdo nic dobrého nečekal, ale premiér Topolánek si postupně získal respekt. Česká vláda nabrala vítr do plachet, nakonec si ale vstřelila vlastní branku.
[
