Zástupci Evropské komise a českého předsednictví EU dnes na mezinárodní konferenci k osudu majetku obětí holokaustu vyzvali k sociální podpoře lidí, kteří přežili holokaust. Představili také Terezínskou deklaraci, která mezi jinými tématy požaduje i restituce soukromého majetku, který byl obětem holokaustu zabaven.
"Hodnota všech evropských židovských majetků v roce 1939 - to je šest milionů lidí - byla někde na úrovni 15 miliard dolarů. Dnes by to byl mnohonásobek této částky," řekl šéf americké delegace Stuart Eizenstat s tím, že takovou částku uvádějí věrohodné ekonomické studie.
Nemovitý majetek obětí holokaustu by se podle deklarace měl vrátit jeho obětem nebo jejich potomkům buď ve formě věcné restituce, nebo finanční kompenzace. V případě, že vlastníci nemovitostí zemřeli bez dědiců, by se výnosy z takového majetku měly stát základem fondu, z něhož se budou financovat sociální potřeby obětem holokaustu. Finance by se měly použít i na vzdělávání o holokaustu, jeho příčinách a následcích. Představitelé komise a předsednictví ve společném prohlášení rovněž uvedli, že je třeba na unijní úrovni začít řešit některé z problémů spojených s holokaustem. Kromě sociální péče o přeživší to je vzdělávání o holokaustu, ochrana památníků v bývalých koncentračních táborech a pátrání po ukradených uměleckých předmětech.
Signatáři dohody by měli zajistit důstojné stáří všem, kteří přežili holokaust. Deklarace zejména vyzývá k zajištění toho, aby přeživší netrpěli hladem, měli dostatečnou zdravotní péči a dostatečné kontakty s mladší generací, které by zabránily jejich sociálnímu vyloučení. Státy se podpisem deklarace také zavázaly zahrnout informace o holokaustu do studijního plánu veřejných škol. Vyzývají rovněž k pravidelným vzpomínkovým akcím na oběti holokaustu a k ochraně míst někdejších koncentračních táborů. Masové hroby, v nichž byli pohřbeni zavraždění Židé, by měly být ochráněny proti znesvěcení a měly by se stát národními památkami.
Deklarace také předpokládá založení Evropského institutu odkazu šoa v Terezíně. Ten by se měl stát jedním z hlavních nástrojů boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu v Evropě. Deklaraci by měli účastníci konference podepsat v úterý v Terezíně během vzpomínkového aktu, který připomene oběti nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Pod deklaraci by se mělo podepsat 46 států, včetně všech 27 členů EU. Mezi signatáři převažují evropské země, výjimku tvoří Spojené státy, Izrael, Brazílie, Argentina, Uruguay a Austrálie.
Konference, na jejímž pořádání se podílí Nadace Forum 2000 ve spolupráci s akademickými institucemi, je závěrečnou akcí českého předsednictví EU.
[