Německý ústavní soud dnes rozhodl, že Lisabonská smlouva o reformě EU je v souladu se základním zákonem země. Dokončení schvalovacího procesu v Německu ale podmínil posílením spolurozhodování německého parlamentu, proto její ratifikaci pozastavil. Jeho verdikt přesto otevírá cestu, aby dokument, který loni schválily obě komory německého parlamentu, podepsal prezident Horst Köhler. Počet zemí, které ještě smlouvu neschválily, se pak sníží na tři: Irsko, Polsko a Česko.
Ústavní soudci konstatovali, že reformní dokument EU není v rozporu s ústavním pořádkem Německa. Požadují však přijetí zákona, který Spolkovému sněmu a Spolkové radě dá větší podíl na rozhodování. Teprve poté má smlouvu podepsat německý prezident Horst Köhler, který nechtěl smlouvu podepsat, dokud soud nerozhodne. Podobné opatření si odhlasovali také poslanci v Česku ve formě takzvaného vázaného mandátu. Ten zajišťuje, že vláda nebude moci v budoucnu převádět na unii další pravomoci bez souhlasu poslanců a senátorů. Stejné opatření má i Polsko, Nizozemsko nebo Británie.
Rozhodnutí německého soudu oslabuje pozice odpůrců Lisabonské smlouvy. Nyní záleží na postoji Irů, kteří o jejím přijetí budou rozhodovat v opakovaném referendu. Český prezident Václav Klaus, který má k textu velké výhrady, řekl, že pokud jej přijmou všechny ostatní země, dokument podepíše. Lisabonskou smlouvu chce však podepsat jako poslední, stejně jako polský prezident Lech Kaczynski.
"Já určitě spěchat nebudu. Já určitě počkám, až všechny ty věci - a mezi to patří ústavní stížnost našich senátorů - já v každém případě počkám, až se uskuteční," řekl Václav Klaus v rozhovoru pro Radiožurnál.
Podle švédského ministra zahraničí Carla Bildta, jehož země od středy začne EU předsedat, by dnešní rozhodnutí německého ústavního soudu pozastavit v Německu ratifikaci Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie nemělo ratifikační proces nějak výrazně zkomplikovat. "To nesouvisí s Lisabonem samotným," řekl o rozhodnutí soudu šéf švédské diplomacie. Dodal, že nečeká problémy ani s ohledem na to, že se v září v Německu uskuteční volby. Hlavní rivalové totiž podle něj v této otázce zastávají více méně shodné pozice, případné komplikace tak nepovažuje za pravděpodobné.
Rozhodnutí německého soudu přivítala také Evropská komise. Předseda EK José Barroso věří, že soud svým rozhodnutím otevřel cestu k hladkému dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy v Německu. Barroso ve své reakci uvedl, že soudní výrok znovu připomíná důležitost změn obsažených v Lisabonské smlouvě. Smlouvou zaváděné posílení role Evropského parlamentu a také větší podíl národních parlamentů na tvorbě unijní legislativy jsou podle něj výrazným krokem vpřed.
V reakci na výrok německého soudu Barroso nejmenoval žádný další stát, kde ještě ratifikace Lisabonské smlouvy neskončila. Řekl ale, že věří v dokončení ratifikace ve všech členských státech letos na podzim.
[
