Představitelé Evropské unie v čele s českým premiérem Janem Fischerem dnes v Terezíně vyhlásili takzvanou Terezínskou deklaraci. Dokument, který požaduje i restituce soukromého majetku, který byl zabaven obětem holokaustu, podepsalo 46 států. V Terezíně zároveň vznikne Evropský institut odkazu šoa, který bude sloužit jako fórum států a organizací zastupujících oběti holokaustu.
Instituce bude sídlit přímo v Terezíně, budou v ní působit odborníci z celé Evropy a měla by sloužit jako instituce řešící zbývající křivdy související s holokaustem. Bude ale i vzdělávacím centrem, které bude pomáhat udržovat povědomí o tragických událostech holokaustu. Její provoz by podle exministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, který s nápadem umístit v Terezíně institut přišel, měla hradit Evropská unie. Umístěn bude v jednom z prázdných objektů, které od odchodu armády v 90. letech minulého století v Terezíně chátrají. Část domů, včetně toho, kde bude působit institut, mají být opraveny z peněz Evropské unie.
Aby mohl kraj o peníze z EU požádat, musí být památka zapsána na seznamu UNESCO nebo být žadatelem o zapsání. Na žádosti nyní pracují památkáři, chtějí ji podat počátkem příštího roku. Premiér Fischer dnes slíbil, že vláda se o fungování instituce a s tím spojené záležitosti postará.
Terezín byl jako sídlo institutu vybrán záměrně, protože je ve světě znám jako jedno z židovských ghett, do kterých nacisté během války shromažďovali Židy před jejich cestou do vyhlazovacích táborů. Do Terezína jich v letech 1941 až 1945 zavlekli 155 tisíc. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32 tisíc mužů a žen. Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín.
