<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<?xml-stylesheet title="XSL_formatting" type="text/xsl" href="/default/default/xslt/rss-obal.xml"?><rss version="0.91">
<channel>
<title>1968</title>
<link>http://www.rozhlas.cz/1968</link>
<description>1968</description>
<language>cs</language><item>
  <title>Srpen 68: následky vidíme dodnes</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/773369</link>
  <description>Černý den novodobých dějin naší vlasti - to je bezpochyby 21. srpen. Právě v tento den před dvaačtyřiceti lety zavalily tehdejší Československo tanky a na šokované obyvatelstvo mířily kulomety vojáků armád Varšavské smlouvy. Samotný akt okupace byl zdrcující, ale neméně hrozné a devastující byly následky: dvě desetiletí normalizačního režimu , jehož  filosofie ve struktuře naší společnosti přežívá dodnes.</description>
</item><item>
  <title>Srpnové události roku 1968</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/769871</link>
  <description>Zrušení cenzury a další vývoj v Československu velmi znepokojoval špičky ostatních komunistických stran zemí sovětského bloku a tak padlo rozhodnutí o zásahu. Jeho předehru tvořilo rozsáhlé spojenecké cvičení vojsk Varšavské smlouvy, které se na našem území uskutečnilo v letních měsících pod názvem Šumava... </description>
</item><item>
  <title>&#8222;Socialistický hlas pravdy&#8220; šířil bludy</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/773265</link>
  <description>Podstatnou součástí okupace Československa v srpnu 1968 byla propaganda. Letadla shazovala letáky s články sovětské tiskové agentury TASS a informační boj se vedl také v éteru. Zatímco legální vysílání Československého rozhlasu se okupanti snažili umlčet, z drážďanského vysílače do Československa proudil &#8222;socialistický hlas pravdy&#8220;, pojmenovaný Vltava. Poslechněte si, jak &#8222;zpravodajství&#8220; této vysílačky znělo.</description>
</item><item>
  <title>Robert Břešťan: Sověti, banda zlodějská</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/622604</link>
  <description>Historie je plná mikropříběhů. A kolem 21. srpna 1968 se takových malých i velkých událostí, tragédií, zážitků a při vší té hrůze i úsměvných historek událo spoustu. A všechny ještě zdaleka neznáme. Archivy jsou jich přitom plné. Tak se podívejme na srpnové události roku 1968, jejichž výročí připadá právě na dnešek, trochu jinýma očima. Očima obyčejných lidí, povětšinou úředníků různých státních úřadů, kteří popisují svérázná setkání s okupačními vojáky.</description>
</item><item>
  <title>Zdeněk Lukeš: Vzpomínka na srpnové demonstrace 1988 a 1989</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/622603</link>
  <description>Je tu výročí ruské okupace v roce 1968, a tak mne po čase napadlo otevřít své deníky z let 1988 a 1989, kdy se po dlouhé době lidé 21. srpna opět odvážili vyjít do ulic. První akce se konala už 20. 8. 1988 večer, do deníku jsem si o ní napsal: Před dvaceti lety k nám vtrhli Rusáci - celý svět si to připomíná. V Praze pak byla malá manifestace, ale je tam moře fízlů. </description>
</item><item>
  <title>Pietní akt k 41. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/623125</link>
  <description>Letošní vzpomínka na oběti srpnové invaze do Československa v roce 1968 se konala opět po několika letech znovu na Vinohradské třídě před hlavním vchodem do rekonstruované budovy. Stejně jako v předchozích letech se pietního aktu
zúčastnili nejen pamětníci, rozhlasoví redaktoři a členové vedení Českého rozhlasu, ale také politici v čele s předsedou vlády ČR Janem Fischerem.</description>
</item><item>
  <title>Srpen 1969: Češi proti Čechům</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/620992</link>
  <description>V srpnu 1969 občané protestovali proti politice nového vedení státu, které se smířilo s invazí vojsk Varšavské smlouvy. V ulicích bylo 50 000 až 100 000 lidí.</description>
</item><item>
  <title>Výstava "Brno v srpnu 1969"</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/621029</link>
  <description>Den před 41. výročí okupace Československa - 20. srpna bude ve 14 hodin na brněnském náměstí Svobody zahájena výstava "Brno v srpnu 1969". Výstava na hlavním brněnském náměstí je již druhou výstavou o historii Československa na frekventovaném místě moravské metropole. Loni byla k vidění výstava Tváře moci.</description>
</item><item>
  <title>Páteční Studio Česko jsme věnovali odkazu Jana Palacha</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/536670</link>
  <description>Čtyřicet let po smrti Jana Palacha historikové našli dopis, v němž Palach vybízel k širšímu protestu studentů proti cenzuře: doporučoval, aby obsadili rozhlas. Proč leden 1969 nezačal, jak Palach předpokládal, větším angažmá "zdola"? Proč se většina z tehdejších tisíců lidí, kteří přišli na jeho pohřeb, nevzpřela začínající normalizaci? Čím oslovil Palachův čin veřejnost dvacet let poté, při Palachově týdnu v lednu 1989? Nejen o tom zauvažovala moderátorka Martina Mašková s profesorem Jakubem Trojanem, který Palacha znal a pohřbíval, a s politologem Bohumilem Doležalem, pamětníkem událostí z let 1969 i 1989.</description>
</item><item>
  <title>16. 1. 1969: Upálení Jana Palacha</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/536434</link>
  <description>Přesně před 40 lety se upálil student Jan Palach. Svým činem chtěl vyjádřit nesouhlas s politickým vývojem v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Událost připomněla redaktorka Ivana Šamonilová v rozhovoru s historikem Janem Kociánem z Ústavu pro soudobé dějiny.</description>
</item></channel>
</rss>

