<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<?xml-stylesheet title="XSL_formatting" type="text/xsl" href="/default/default/xslt/rss-obal.xml"?><rss version="0.91">
<channel>
<title>Cesky rozhlas 6</title>
<link>http://www.rozhlas.cz/cro6</link>
<description>Cesky rozhlas 6</description>
<language>cs</language><item>
  <title>Ondřej Konrád: Přímá volba &#8211; ale koho?</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016409</link>
  <description>Žádný vzruch, žádné překvapení, jak sociálně demokratičtí senátoři řekli, tak učinili, a především díky nim bude o příští hlavě státu rozhodovat celý národ, přesněji řečeno  ti občané, kteří se plebiscitu účastní. Kolik jich bude, nelze nyní, tedy rok dopředu, dost dobře odhadnout. I když právě to může sehrát důležitou roli. Ale když tu hlavní by měli mít samotní uchazeči o Pražský hrad, jejichž jména ovšem zatím neznáme &#8211; vyjma Karla Schwarzenberga a snad i Jany Bobošíkové.</description>
</item><item>
  <title>O dokončeném vývoji íránské jaderné zbraně a rozpadu Velké Británie</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016260</link>
  <description>Dnes vás především seznámíme s jaderným pokrokem Íránu a s vývojem jednání mezi afghánským Talibanem a Spojenými státy. Přiblížíme také chystané referendum o nezávislosti Skotska na Velké Británii a přineseme podrobnosti o válce drogových gangů v Mexiku nebo o islamistické sektě Boko Haram v Nigérii.</description>
</item><item>
  <title>Lída Rakušanová: Od řeckého scénáře nás dělí čtyřicet let</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016226</link>
  <description>Při pohledu na Řecko a spol. má česká vláda jasno: než takovéhle pomalé umírání, spojené s nákladnými záchrannými balíky, které stejně nepomohou, je snad lepší, aby předlužené země rovnou zbankrotovaly. Jak ale upozorňuje čerstvá studie týmu ekonomů IDEA kolem profesora Švejnara, mohli by mít v budoucnu zdejší premiéři a ministři financí na ozdravné účinky vládního bankrotu poněkud jiný názor.</description>
</item><item>
  <title>Petr Příhoda: Plzeňská právnická fakulta jako model</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016189</link>
  <description>Plzeňská právnická fakulta přišla o akreditaci pro magisterské studium. Následkem je nejistý osud 15 stovek studentů. Je to problém sociální, který možná přeroste v problém politický. Už dnes se objevují náznaky nelibosti na adresu toho, kdo to údajně způsobil. Kdo &#8211; podle slov známé televizní moderátorky &#8211; fakultu &#8222;pohřbil&#8220;. A tím je Akreditační komise a především (samozřejmě) profesorka Vladimíra Dvořáková.</description>
</item><item>
  <title>Petr Žantovský: Ad ACTA</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016210</link>
  <description>V sobotu 4. února proběhly v několika velkých městech demonstrace proti mezinárodní dohodě zvané ACTA, která vnáší nové prvky do procesu stíhání a perzekuce těch, kdo se dopouštějí sdílení internetových obsahů, což bývá obecně zahrnováno do floskule &#8222;ochrana autorských práv&#8220;. V Brně protestovalo přes 600 lidí, v Ostravě okolo tří set, v Ústí nad Labem 200, v Olomouci rovná stovka, stejně tak v Jihlavě.</description>
</item><item>
  <title>Zdeněk Velíšek: Od maastrichtských kritérií k fiskální disciplině</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016697</link>
  <description>Mezi podpisem mastrichtské smlouvy, která dala vzniknout Evropské unii, a nedávno dojednanou smlouvou o fiskální disciplině, které už leckdo říká smlouva o fiskální unii, uplynulo dvacet let. Ano, 7 února 1992 byla v Maastrichtu podepsána smlouva o Evropské unii. A to, co  nám z jejího obsahu nejvíc utkvělo  v paměti, asi díky tomu jménu Maastricht, jsou maastrichtská kriteria.</description>
</item><item>
  <title>Zdeněk Velíšek: Od maastrichtských kritérií k fiskální disciplině</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016174</link>
  <description>Mezi podpisem mastrichtské smlouvy, která dala vzniknout Evropské unii, a nedávno dojednanou smlouvou o fiskální disciplině, které už leckdo říká smlouva o fiskální unii, uplynulo dvacet let. Ano, 7 února 1992 byla v Maastrichtu podepsána smlouva o Evropské unii. A to, co  nám z jejího obsahu nejvíc utkvělo  v paměti, asi díky tomu jménu Maastricht, jsou maastrichtská kriteria.</description>
</item><item>
  <title>Ivan Štern: V otázkách Unie chtějí Němci více demokracie</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016179</link>
  <description>Němci jsou v současné chvíli příjemci tří zásadních zpráv: rok 2011 do jejich hospodářských dějin vstoupí jako rok, kdy poprvé v exportu překonali hranici jednoho bilionu euro a nic nenasvědčuje tomu, že by jejich úspěšné hospodářské tažení mělo být v letošním roce zastaveno hrozící recesí. Přes 70 procent Němců je trvale proti tomu, aby byl navyšován evropský záchranný fond, z něhož se mimo jiné sanuje zadlužené Řecko.</description>
</item><item>
  <title>David Šťáhlavský: Rusko se v syrské krizi bojí nové Libye</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016180</link>
  <description>V politice není tolik umění číst, jako vědět, jak číst. Najít správný diskurs ve vyjádřeních ruských politiků o Sýrii je stejný kumšt. Navíc ještě přibývá hádanka, kterého politika číst v první řadě. Viděno skrze dosluhujícího prezidenta Medveděva jde o to, aby si syrský lid vyřešil své problémy sám.</description>
</item><item>
  <title>Jan Fingerland: Libye na zlomu</title>
  <link>http://www.rozhlas.cz/_zprava/1016412</link>
  <description>Sýrie není Libye, říká americká ministryně zahraničí, když má vysvětlit, proč mezinárodní společenství tentokrát nebude chtít řešit situaci v Sýrii vojensky. Stejně bychom ale také mohli říci, že Libye není Sýrie. Libyjská revoluce totiž už proběhla, vyvrcholila známým zabitím Muammara Kaddáfího schovávajícího se v potrubí. A tak dnes už Libyjci oproti svým syrským bližním řeší jiné starosti než otázku, kam s diktátorem.</description>
</item></channel>
</rss>
