„Herky prodali, v tichosti a pracovitosti žijí.“ Koněspřežka zničila živnost a bujarý život formanů
Osady Dolní Svince, Horní Svince a Prostřední Svince leží přibližně jedenáct kilometrů severovýchodně od Českého Krumlova a dnes patří pod střediskovou obec Dolní Třebonín. V minulosti obec proslula rovněž jako sídlo formanů.
Právě díky formanství bylo možné získat značný výdělek, a s tím souvisela i jistá dávka selské hrdosti. S koňmi ve slavnostních postrojích, kteří táhli vozy s nejrůznějším nákladem, jako ryby nebo sádra, se jezdilo především do Rakous, zpět se přivážela sůl.
Po vybudování koněspřežní dráhy v letech 1827 až 1832 význam formanství upadl, a tak se změnil i život okolních sedláků v obci Svince.
Tehdejší velešínský farář o tom poznamenal do kroniky: „Jindy zde býval skoro každý sedlák a podruh formanem, tahajíce sůl z Lince do Budějovic; dobře trávili pečeně, pivo, kávu a tudy nemírnému pití oddáni jsouce, hospodářství ženám, dětem a čeledi zanechávali. Který se jednou biče chytil, nerad se ho spouštěl. Svinčáci zvláště po hospodách bouřívali – špatné to potěšení duchovních. ... Nyní přestalo všecko. Herky prodali, v tichosti a pracovitosti žijí a jen málokterý zastaralý forman po cestách se ještě tluče.“
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Pokus nahradit koněspřežku volospřežkou nevyšel. Voli byli málo učenliví, pomalí a nemotorní
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob.
-
Kozla vodili po městě, pak ho shodili z věže. Krutý zvyk udržovali v Trhových Svinech do roku 1850
Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže.
-
Velešínský vikář Theofil Hostounský zaplatil přestavbu kostela a proslul jako legendární silák
Od roku 1732 působil v městečku Velešín vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.