Vzpomínka na 21. srpen od Miroslava Krista
21. srpen na Senovážném náměstí, u prozatímního sídla Národního shromáždění, popsal pan Miroslav Krist.
Tehdy mi bylo 29 let a jako bezpartijní občan jsem se zájmem sledoval politický vývoj v zemi a v rámci možností se snažil přispět k obnově demokracie, od které jsem si mnoho sliboval.
Katastrofální rozčarování přinesl 21. srpen a obdivuhodné vysílání Českého rozhlasu - podobně jako omezená činnost periodik - nesporně přispěla k duchovnímu stmelení všech obyvatel.
Jedna konkrétní událost se mi vryla do paměti nesmazatelně.
V tehdejší době jsem pracoval ve 4. poschodí budovy na Senovážném náměstí (tehdy Gorkého nám. 32). První a druhé poschodí užívalo tehdejší Národní shromáždění, pro které se dohotovoval objekt vedle Národního muzea. Podlaží Národního shromáždění a ostatních úřadů byla od sebe oddělena, nicméně spojení mezi podlažími existovalo.
Hlavní vchod do budovy pro poslance byl pod Jindřišskou věží, ten však obsadili v ranních hodinách 21. srpna po zuby ozbrojení sovětští vojáci a poslancům vstup do budovy odmítali. Tím de facto bránili schůzování a usnášení tomuto shromáždění - tedy projev naprosté zvůle, teroru a zločineckého spiknutí ze strany Východu.
Vedlejší vchod byl střežen rovněž, ale pracující tamních úřadů (Projekce Potravinoprojekt, Mlékárenský průmysl aj.) bylo možno po značných průtazích a strkanicích s vojáky dovnitř pouštět. Takto se podařilo několik poslanců na jejich pracoviště propašovat. Několik fotografií tohoto náměstí, které jsem pořizoval ze 4. Poschodí, a kde je zřejmé obsazení celého náměstí, mám dobře uschovány.


