Unikát mezi poválečnými bunkry

Celkový pohled do úkrytuFoto: Jan Lakosil

Právě před rokem, 25. listopadu 2009, proběhl přímý přenos ze Šumavy ke spuštění projektu Utajená obrana železné opony. Za dobu existence projektu nám přišly od našich posluchačů a návštěvníků webových stránek informace přibližně o stovce nových objektů. Jeden z nich vám představíme detailněji.

Podrobný průzkum opevnění v prostoru Železné Rudy realizovaný po spuštění naší internetové aplikace přinesl celou řadu nových poznatků do problematiky objektů polní obrany z let 1952–1964. Bezesporu největší úspěch představuje objevení zcela zapomenutého úkrytu ze železobetonových prefabrikátů (typ ÚŽ-1 nebo ÚŽ-2), který se dochoval kompletně v původním netknutém stavu z roku 1965. Díky jeho objevu je možno nyní přesně zdokumentovat původní vybavení objektů tohoto typu. 

Protiplynové dveřeFoto: Jan Lakosil

Podle dobových záznamů se jedná o velký úkryt typu 31 (délka užitkové místnosti 7 metrů), který byl vybudován v květnu 1958 pro 1. prapor 12. střeleckého pluku podléhající 2. střelecké divizi. Později přešel pod správu 68. motostřeleckého pluku. Úkryt je situován v prostoru Debrníku, kde vzhledem ke svému umístění mezi objekty určenými pro Pohraniční stráž měl sloužit pravděpodobně jako předsunuté velitelské stanoviště. Po roce 1965 došlo k výstavbě nové signální stěny, která byla umístěna hlouběji ve vnitrozemí oproti původní trase EZOH, takže se úkryt ocitnul v zakázaném pásmu a přešel z kompetence ČSLA na Pohraniční stráž. Podle stavu, v jakém byl nalezen, lze však předpokládat, že PS objekt převzala pouze papírově a údržbu na něm již neprováděla. 

Popis stavu objektu z poloviny 60. let: 

Exteriér: objekt situovaný na kraji lesa je velmi dobře maskovaný bez označení vstupu a bez viditelných částí prefabrikovaných dílů. Desky kontrolního vstupu byly překryty vrstvou asfaltové izolační lepenky a cca 15-20 cm hlíny s drnem. Štěrkový tlumič taktéž maskovaný vrstvou hlíny. 

Mapka bunkruFoto: Jan Lakosil

Interiér: pod šachtou kontrolního vstupu umístěn ocelový žebřík. Protitlakové dřevěné dveře uzavřené oběma pákami, dřevěné protiplynové dveře ponechány otevřené. V užitné místnosti bylo rozmístěno vybavení úkrytu dle přiloženého schématu a jednalo se o následující materiál: 

1) bedna s ventilátorem RV-49 a potrubím ze soupravy FVKP-M1 (bedna č. 1 o rozměru 480x540x620 mm)
2) 2 x bedna s filtrem FP-50 ze soupravy FVKP-M1 (rozměr bedny 465x580x580 mm)
3) bedna s neprodyšnými dveřmi ze soupravy FVKP-M1 (bedna č. 2 o rozměru 280x350x1590 mm)
4) bedna č. 3 s protitlakovým uzávěrem ze soupravy FVKP-M1
5) pohotovostní ženijní nářadí: 2 x rýč, 2 x krupáč, 1 x sekyra a 1 x sochor
6) kanystr na vodu, plastový
7) čerpadlo ruční kalové
8) souprava hadic pro čerpadlo
9) petrolejová lampa
10) vědro plechové pozinkované (uvnitř dvě mumifikované myši a voda po okraj) 

Otevřený vstupFoto: Jan Lakosil

Dřevěné vybavení (bedny a násady nářadí) jsou po téměř 50 letech působení zemní vlhkosti zcela nasáklé vodou, shnilé a rozpadaly se vlastní hmotností. Díly filtroventilační soupravy sice v původním khaki nátěru, avšak poznamenané lehkou korozí, přestože byly dosud zabaleny v impregnačním papíru. Dle dobových záznamů byly z důvodu nevyhovujícího stavu staženy soupravy FVKP-M1 z ostatních úkrytů udržovaných 68. motostřeleckým plukem v září 1976. Ostatní jednotky měly soupravy zpravidla uložené ve skladech a měly se montovat až při obsazení objektu. 

Velmi zajímavým exemplářem je bezesporu i ruční kalové čerpadlo (výrobce Železárny Petra Bezruče, Olomouc), které bylo do objektu osazeno v roce 1963. Použití čerpadel je potvrzeno zatím pouze u objektů v prostoru Železné Rudy a zřejmě byly osazovány pro případ zaplavení úkrytu dešťovou vodou. Funkčnost nalezeného čerpadla nebyla přezkoušena. 

I přes nepříliš dobrý stav dochovaného vybavení dává nález tohoto objektu velmi dobrou představu o způsobu vybavení úkrytů v období 60. let, tedy v době, kdy byl na spadnutí konflikt mezi západním a východním blokem.