„Kdyby byl víc znám ve světě, nepochybně by patřil k aspirantům na Nobelovu cenu,“ řekl novinář Karel Hvížďala o spisovateli, překladateli a novináři Vilému Hejlovi.
Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Proč byl ale souzen a odsouzen?
Ocitáme se uprostřed třináctého století, a to je doba, kdy Evropou zněla válečná polnice. Zcela výjimečně tento signál neznamenal pranici Evropanů mezi sebou.
Tu fotografii zná zřejmě každý z nás: nacistická vojska přijíždějí do Prahy, kde je „vítá“ dav lidí. Někteří pláčou, jiní hrozí zaťatými pěstmi. Kdo ale tito lidé byli?
Bílá labuť přivítala své první zákazníky 18. března 1939. Jaroslav Brouk ji nechal postavit na místě, kde stával původně hostinec a pivovar.
Za války zachránil stovky životů. Dlouhé roky předtím ordinoval v Lounech a Bílině. Ukrajinský doktor Michal Bohin byl Žid, a proto měl velmi těžký život.
Pan Vajíčko se v televizní reklamě snesl na baloncích s nápisem Reklama, obrazovkou se valili chundelatí medvědi – a ten jeden se zeptal: „Kde je vlastně brácha?“
Pořad Kalendárium můžete nyní poslouchat na novém audioportále Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob.
Nejznámější česká stavebnice vznikla téměř před sto lety. Továrnu ale jejímu majiteli a geniálnímu vynálezci sebrali. Stavebnici Merku vynalezl Jaroslav Vancl.
Příběhy 20. století jsou věnovány 85. výročí nacistické okupace Čech a Moravy. Tentokrát jsme pořad rozdělili: v první části uslyšíte několik vzpomínek na 15. březen 1939.
Osada Morgenland v Jeseníkách bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. Stálo tam 12 chalup, ale hlavně oblíbená výletní hospoda. Hostinec zavřely dějiny...
V magazínu Vltavín uslyšíte několik unikátních archivních rozhlasových nahrávek o zajímavých Jihočeších a historických událostech, které se v kraji staly.
Sýrie, Irák, Kuba, Angola, Venezuela, Indie. To jsou jen některé ze zemí, kam v dobách socialistického Československa vyjížděli našinci za prací.
Rodinným táborem terezínských Židů v Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) prošlo asi 17 500 lidí, nacismus jich přežilo méně než deset procent.
Jejich vystoupení před mikrofonem jsou autoritativní, pronášená věcně. Tak hovoří redaktoři, vojáci a úředníci i obyčejní lidé, které přesvědčila nacistická ideologie.