Umělá barviva slaví 150 let

Výzkum (ilustrační obrázek)Foto:  photorack.net

Syntetické anilinové barvy objevil německý chemik v roce 1860. Doby, kdy se látky barvily šafránem, mořenou nebo borytem a jídlo se jen kořenilo, tím skončily.

Když se dne 8. dubna 1818 v německém Giessenu narodil August Wilhelm von Hofmann, nikdo netušil, že zrovna on odstartuje experimenty s chutěmi a barvami toho, co jíme.  

Hofmann nejdříve studoval práva a filologii na göttingenské univerzitě. K chemii ho přivedl Justus Liebig, díky němuž máme kypřící prášek do pečiva, masový bujon nebo jídla pro kojence.  

August Wilhelm von HofmannFoto: Licence Public Domain, volné dílo

Hofmann zkoumal černouhelný dehet. Společně s ním ale v laboratoři pracoval mladičký asistent William Henry Perkin. Ten v roce 1856 náhodou vytvořil první umělou barvu, díky které získávalo hedvábí fialový nádech. 

O čtyři roky později Hofmann vypracoval technologické postupy výroby syntetických anilinových barviv. Právě toto výročí si letos připomínáme. Vymyslel také, jak použít kamenouhelný dehet k výrobě umělých organických barviv a dalších chemikálií.  

Anilin vzniká destilováním barviva indiga. Podle něj dostal také svůj název (indigo se španělsky řekne anil). Je také přirozenou součástí černouhelného dehtu. Většinou se používá při výrobě polyuretanu, který má dva hlavní odběratele: automobilový průmysl a chladírenství. 

Světový ohlas získala výroba v Moravských chemických závodech. Tamní produkce anilinu a cyklohexylaminu patří dodnes k chloubě české průmyslové chemie. Výzkumné práce týmu Josefa Paška z Vysoké školy chemicko-technologické byly velmi uznávané, on sám si připsal na 150 patentů. 

Vstupte!
Josef Pašek byl hostem v pořadu Českého rozhlasu Leonardo „Vstupte!“.
Poslechněte si záznam rozhovoru.

Anilin je jedovatý, což si filmoví diváci nejspíš pamatují díky scéně ze snímku Slunce, seno, jahody, v níž malý Jirka Škopek otráví králíky školní sadou vodovek, aby už nedostával k obědu králičí maso. Díky Hofmannově výzkumu ovšem vzniklo také analgetikum paracetamol. 

Byl to také Hofmann, kdo vymyslel modely molekul, v nichž má uhlík černou barvu, vodík bílou, dusík modrou, kyslík červenou, chlor zelenou a síra žlutou. Vynálezce zemřel v květnu 1892 v Berlíně.