3. října  2011 v 15:32  rubrika: Bahňáci

Břehouš černoocasý

Břehouš černoocasý ve svatebním šatu - Foto: Marek  Szczepanek, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Břehouš černoocasý ve svatebním šatuFoto: Marek Szczepanek, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Břehouš černoocasý je statný bahňák, který dosahuje velikosti asi holuba. Ovšem narozdíl od něho má dlouhé nohy, dlouhý krk a dlouhý zobák. Je to poměrně velký druh, který vyhledává pro své hnízdění přede vším mokré louky. Jedná se o ptáka vcelku neobvyklého zjevu a stejně tak je neobvyklý jeho hlas.

Před několika lety jsme navštívili severovýchodní Polsko, kde jsou ještě biotopy bohaté na mokřady a na podmáčené louky. Tehdy nastupovalo jaro s ohromnou silou. Bylo teplo, slunce prozařovalo zatopené louky a kolem nás se všude dělo zajímavého. Především byl v plném proudu tok těchto krásných bahňáků, pro pozorovatele skutečně jedinečný zážitek. Břehouši prudce startují téměř kolmo prudce do výšky kolem 50 metrů. Létají s nepřirozeně nataženým krkem, i křídly a ocasem, který je až extrémně rozevřen, dělají potom hloubkové nálety dolů a při tom ustavičně křičí. 

 

Břehouš černoocasý

Vložit na svůj web

Břehouš černoocasý v naší republice patří k vzácným hnízdičům. Dříve však u nás hnízdily páry 10-20 metrů od sebe, v takových volnějších koloniích. Dneska hnízdí ojedinělé páry, které nekomunikují mezi sebou, což je samozřejmě pro přežití jeho populace u nás docela problematické. 

Jinak se ovšem s břehoušem černoocasým u nás můžeme setkat pravidelně na podzimním tahu. Ten začíná již v červenci a končí v srpnu. V tu dobu se břehouši černoocasí zastavují především na vypuštěných či polovypuštěných rybnících obvykle ve společnosti jiných bahňáků, třeba kolih, vodoušů tmavých nebo třeba vodoušů šedých. 

Základní údaje 

Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je velkým druhem bahňáka z čeledi slukovitých.
Dorůstá délky 35–45 cm a v rozpětí křídel měří 70–82 cm. Hmotnost u samců se pohybuje mezi 160–440 g, u samic mezi 244–500 g - samci bývají obvykle o něco menší než samice a mají také kratší zobák. Ve svatebním šatu má oranžově rezavý krk a hruď a různě intenzivní tmavé pruhovaní na hrudi a vrchní části jinak bílého břicha, v prostém šatu jsou obě pohlaví zbarvena stejně – šedohnědě. 

Autor:  Miroslav Bobek
 

Nové články v rubrice

  • 30. září  2011 v 14:21     Audio  rubrika: Bahňáci

    Pisík obecný

    Pisík obecný je naším docela běžným bahňákem. Samotný název bahňák znamená, že se s ním můžeme setkat při březích rybníků, jezer, ale zejména na nějakých vodotečích. Právě taková místa, vodoteče a jejich štěrkové, případně...

     
  • 5. prosince  2003       rubrika: Bahňáci

    Dytík úhorní

    Dytík úhorní, dosti tajemný soumračný až noční pták, již v České republice patří mezi vymizelé druhy. Poslední hnízdění bylo doloženo v roce 1991 na Znojemsku na jižní Moravě. Od té doby existují jen ojedinělá pozorování...

     
  • 3. října  2003     Fotogalerie  rubrika: Bahňáci

    Koliha velká

    Koliha velká je náš největší bahňák. Tomu, že patří do příbuzenstva kulíků, čejek, vodoušů či sluk, nasvědčuje i její flétnový hlas. Přestože bychom jej asi těžko nazvali zpěvem, dá se říct, že zní velmi příjemně a...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas