 |  | | | Autor: Jan Hošek | | | Ostříž je zbarven dosti kontrastně, svrchní strana těla je tmavě šedá oproti světlé spodině, která je však
podélně tmavě skvrnitá. Nejvýraznější je na ostřížovi tmavý pruh na tvářích, trefně nazývaný vous, a rezavé tzv.
kalhotky. Málokdy však máme možnost si ostříže dobře prohlédnout. Kromě toho, že nepatří mezi naše nejhojnější
druhy dravců, je to hlavně proto, že ostříž je velmi obratný a rychlý letec a okamžik, kdy se nám ho podaří v
přírodě spatřit, bývá dosti krátký. Často se nám před očima mihne jako blesk, a že to byl ostříž, poznáme spíše
podle rychlého letu a dlouhých a špičatých křídel. Pokud ovšem nemáme to štěstí a nepozorujeme ostříže u hnízda
nebo při lovu, kdy si můžeme vychutnat jeho letecké umění.
Druhové jméno "lesní" není zrovna nejvýstižnější. Ostříž má nejraději spíše otevřenou krajinu, kde se volné
plochy střídají s menšími lesíky či remízky; v rozsáhlých a souvislých lesních porostech bychom ho hledali marně.
Hnízdo si ostříž, stejně jako další sokolovití dravci, sám nestaví a obsazuje stará hnízda jiných ptáků, hlavně
vran a dalších krkavcovitých, ale i jiných dravců. Je tedy velmi závislý na výskytu jiných druhů ptáků, jejichž stará
hnízda může obsadit. Péče o vejce a o mláďata je hlavně na samici, úlohou samce je především zásobování partnerky a
posléze i potomků potravou. Když mláďata povyrostou, obstarává potravu i samice, ale když samec přinese nějakou větší
kořist, předává ji samici a ta krmí mláďata. Předávání potravy se odehrává za hlasových projevů obou partnerů.
Vynikající letové schopnosti předurčují ostříže k lovu vysoce pohyblivé kořisti, a tak v jeho jídelníčku
nalezneme drobné ptáky, hlavně vlaštovky a jiřičky, a velké množství létajícího hmyzu. Ten loví velmi obratně a vidět
ostříže, jak opakovaně v letu lapá vážky, patří k zážitkům, na které nezapomínají ani zkušení ornitologové. S vážkami
souvisí i nárůst početnosti ostřížů, který zaznamenali v Británii. Ukázalo se totiž, že přibylo malých štěrkoven a
pískoven, které byly posléze částečně zatopeny vodou, a poskytly tak ideální podmínky pro rozvoj larev vodního hmyzu,
včetně vážek. A vyšší počet vážek znamenal i lepší potravní základnu pro ostříže, což se projevilo i na jejich
stavech. Na sklonku léta, kdy se večer u rybníků houfují vlaštovky, aby strávily noc v rákosí, přilétá ostříž na taková
místa a snaží se, často úspěšně, nějakou méně opatrnou vlaštovku ulovit. S vlaštovkami ho spojuje i to, že je to také
přísně tažný druh. Odlet do zimovišť, která leží až v tropické a jižní Africe, začíná již koncem srpna, vrcholí v
září a v říjnu bychom již u nás ostříže nezastihli. Na hnízdiště se navrací v druhé polovině dubna.
|
Jak vznikaly nahrávky
|
|
Základní údaje
|
| S tímto nádherným dravcem jsem se setkával
ponejvíce v lesnaté krajině v blízkosti rybníků, mokřadů a rákosových porostů. Je to snad nejrychlejší dravec,
který dosahuje ve volném prostoru při pronásledování drobných ptáků neuvěřitelné rychlosti. Několikrát jsem měl
možnost pozorovat ulovení vlaštovky, jiřičky nebo rorýse létajících ve velké výšce. Loví v nepředstavitelně
prudkém letu, střemhlavém pádu s křídly přimknutými k tělu. Vyhlédnutá obět nikdy neměla nejmenší naději na
únik a skončila v jeho pařátech. Skřivanům nebo konipasům se někdy podaří ostříži uniknout pádem na zem mezi
nízkou vegetaci. Sýkory a pěnice hledají záchranu mezi větvemi keřů a stromů. Loveckým koncertem je lov většího
hmyzu nad rákosovými porosty, bažinami a volnými prostranstvími. Ostříž chytá létající hmyz zobákem, seká po
něm pařáty a podává si ho k zobáku. Jeho kořistí jsou brouci, vážky, kobylky, sarančata a motýli. Ostříž často
sedává na vrcholky stromů nebo keřů a obhlíží svoje loviště. U hnízda projevuje velkou bojovnost a odhodlaně
brání hnízdiště i proti jiným, mnohem větším dravcům. Pozoroval jsem, jak napadal luňáky, kteří se objevili nad
hnízdem, nebo dokonce vystartoval proti orlu mořskému. Útoky byly vždy doprovázeny pronikavým varovným křikem a
byly vítanou příležitostí pro pořízení magnetofonové nahrávky. |
|
Ostříž lesní (Falco subbuteo). Sokolovitý dravec
velký přibližně jako poštolka. V letu vynikají dlouhá, srpovitě zahnutá křídla a poměrně krátký ocas, dalšími
určovacími znaky jsou tmavý "vous" na tváři a rezavé "kalhotky". Obývá okraje lesů, polní lesíky, někdy i větší
parky. Kořist - hmyz a drobné ptáky - uchvacuje v prudkém letu. Obsazuje hnízda jiných druhů dravců a
krkavcovitých ptáků. Snůšku 2 až 4 vajec zahřívají oba rodiče. Potravu pro mláďata loví zpočátku samec a samice
jim ji pouze předává, později začíná lovit i ona. Tažný, naši ptáci pravděpodobně zimují v rovníkové a jižní
Africe. Na hnízdiště přilétá ve druhé polovině dubna a začátkem května, odlétá v září. Silně ohrožený, zákonem
zvláště chráněný dravec. |
| Pavel Pelz |
|
-mb- |
|  |