11. července  2001  rubrika: Hlodavci

Bobr evropský (VIDEO)

Bobr v Labi - Foto: Josef Korbel

Bobr v LabiFoto: Josef Korbel

Představte si, že sedíte na břehu slepého ramena Labe nebo Moravy a najednou vidíte na hladině v místech, kde není žádný proud, plavat velkou vrbovou nebo topolovou větev. Záhada, řeknete si, a vezmete si na pomoc dalekohled. Teprve s jeho pomocí se ukáže, že větev se nepohybuje sama o sobě, nýbrž že si ji v zubech drží vodní stavitel - bobr evropský.

 

Bobr evropský: hryzání kmene topolu, pád stromu

Vložit na svůj web

Ještě před 20 lety by taková příhoda u nás nebyla možná, neboť původní bobři byli na našem území vyhubeni v 18. století a s výjimkou krátké epizody v první polovině 19. století, kdy se o jejich obnovení pokusili jihočeští Schwarzenbergové, byli na seznamu vyhubených druhů. Ke změně došlo až poté, co se jižním Německem a Rakouskem začali šířit bobři z kolonií vysazených koncem 70. let 20. století při horním toku Dunaje a Innu. První "novodobý" bobr se u nás objevil v roce 1979 na jižní Moravě a zanedlouho byl zjištěn i v jižních a západních Čechách. Dnes je bobr evropský velice rychle se šířícím druhem, čemuž napomohlo i vysazení několika párů na Moravě v Litovelském Pomoraví a v Oderských vrších. Obraz jeho rozšíření se rok od roku dynamicky mění - co platilo před pěti lety, dnes už neplatí a za dalších pět let bude bobrů zase víc a na nových místech. V současné době máme tři hlavní centra výskytu - jihozápadní Čechy, dolní tok Labe od státní hranice po Střekov a prakticky celou východní polovinu Moravy od Ostravy po Břeclav. 

Bobr evropský je náš největší hlodavec, dosahující úctyhodné hmotnosti až přes 30 kg. Svým způsobem života je napevno spjat s vodou, což ostatně prozrazuje i jeho vzhled. Má hustou a mastnou, tedy nesmáčivou srst, zadní nohy opatřené plovacími blánami a hlavně lysý zploštělý ocas, který mu slouží při plavání a potápění k pohonu a jako kormidlo zároveň. Při pohledu na bobra si nelze nevšimnout ani obrovských, nápadně oranžových hlodáků, které jsou pro něho důležitým pracovním nástrojem. S jejich pomocí dokážou bobři porazit strom s kmenem o průměru přes půl metru. Postupují přitom systematicky a kmen ohlodávají rovnoměrně ze stran ve výšce několika desítek cm nad zemí, až se strom vlastní vahou skácí na zem a zbude pouze kuželovitý pařez. Naše nahrávka tuto situaci názorně dokresluje - zvuk hlodání doprovází pád stromu do vody. Bobři nejčastěji porážejí stromy o průměru do 20 cm, což je pro ně práce na jednunoc. 

Kácení stromu má tři hlavní důvody. Z takto získaného materiálu si bobři stavějí hráze, kterými zvedají vodní hladinu do potřebné výše. Mají totiž jednu životní zásadu, že většina východů z jejich obydlí, ne-li všechny, musí ústit pod hladinou. A tak pokud nenajdou místa s dostatečně vysokými břehy, pomůžou si tím, že postaví přehradu. Navíc po vodě snadno dopravují potravu z odlehlejších končin obývaného území, které může pokrývat až 2,5 km pobřeží vodního toku. A konečně ve vodě si skladují zásoby potravy na zimu. Zatímco přes léto se živí měkkými výhonky dřevin a zelenými rostlinami (rákosem, travinami a dokonce jsou známé případy, že chodí na pole na kukuřici, cukrovku či brambory), v zimě ohlodávají kůru z větví, které ve vodě zůstanou jako čerstvé. 

Hlasový repertoár bobrů není příliš pestrý, anebo ho možná dosud zcela neznáme. Co však nelze opomenout, je varovný signál - když kterýkoliv bobr zjistí cosi nepatřičného, mohutným úderem ocasu o hladinu upozorní na nebezpečí všechny ostatní členy kolonie, kteří v mžiku zmizí pod hladinou. 

U nás má bobr zatím status zvláště chráněného druhu, ale jistě není daleko doba, kdy škody způsobené na břehových porostech a v lužních lesích začnou být někomu trnem oku. Bobra bychom však měli uhájit, neboť jen málo živočichů je schopno žít ve smíru s člověkem v dnešní přetechnizované době. 

Základní údaje
 

Bobr evropský (Castor fiber). Společensky žijící druh vodního hlodavce. Výborně plave a potápí se; aktivní je v noci. Obývá břehy stojatých a pomalu tekoucích vod, kde si hrabe nory se šachtou vedoucí pod hladinu. Na vodě také staví tzv. "bobří hrady" vysoké 2 až 3 m a přes hladinu tekoucích vod staví přehrady z větví a dalšího rostlinného materiálu. Živí se bylinami a stromovými výhonky. Samice vrhá obvykle koncem dubna 2 až 7 mláďat. Má nepravý zimní spánek; na zimu si pod vodou dělá zásoby. Na naše území se začal vracet teprve nedávno a stále je velmi vzácný; patří mezi kriticky ohrožené, zákonem zvláště chráněné druhy. 

Video: MOS, Jarmila Kačírková 

Autor:  Miloš Anděra
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 21. září  2001       rubrika: Hlodavci

    Ondatra pižmová

    Ondatra není naším původním zvířetem, byla přivezena z Ameriky a je příkladem druhu, který se v nové vlasti velmi rychle rozmnožil. Možná k tomu tady byly dobré podmínky, protože nika kolem vod byla uvolněna trošku...

     
  • 23. srpna  2001     FotogalerieAudio  rubrika: Hlodavci

    Veverka obecná

    Veverku zná snad každý, a tak není třeba ji blíže popisovat. Jistě si však mnozí z vás všimli, že některé veverky mají kožíšek rezavý, jiné naopak kožíšek tmavě hnědý až černý. Nejde však o dva druhy. Různě zbarvené...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas