21. září  2001  rubrika: Hlodavci

Ondatra pižmová

Ondatra pižmová - Foto: Dave Menke, U.S.Fish and Wildlife Service

Ondatra pižmováFoto: Dave Menke, U.S.Fish and Wildlife Service

Ondatra není naším původním zvířetem, byla přivezena z Ameriky a je příkladem druhu, který se v nové vlasti velmi rychle rozmnožil. Možná k tomu tady byly dobré podmínky, protože nika kolem vod byla uvolněna trošku jiným zvířetem, větším a trochu s jinými předpoklady, a tím byl bobr. Takže tady zůstalo volné místo, které ondatra osídlila velmi rychle.

 

Hlas ondater v době páření

Vložit na svůj web

Celá historie zavezení ondatry k nám do Čech je, myslím, známá, takže bych jenom připomněl, že byla vysazena v roce 1905 na panství knížete Colloredo-Mansfelda v okolí Dobříše. Když už se k nám dostala, množila se mimořádně rychle a v té první fázi způsobila úplný rozruch, protože se soudilo, že je to škodlivé zvíře, že rozhrabává hráze rybníků a že žere ryby. Nakonec se ale zjistilo, že je to ideální kožešinové zvíře a že má i svůj význam, poněvadž naše rybníky hodně zarůstaly a ondatra udělala dobrou službu i v tomto směru. 

Ještě za mého mládí jsem poznal spoustu lidí, kteří se živili lovem ondater. Říkalo se jim myšaři a vyvinuli zvláštní způsob odchytu ondater takzvaným pícháním. Ondatra buď žije v norách v březích, nebo má hrady, to znamená velké haldy přímo na vodě. Ty ondatry, které se skrývaly v norách, myšaři lovili tak, že před východy nor dali síťky a potom dlouhým bodcem bodali po noře, takže odtud ondatry vyhnali a ty se chytaly do sítěk. Takhle se daly v jižních Čechách ulovit za den třeba desítky ondater. Oni je pak hned stahovali, kůže prodávali, maso se dokonce i jedlo. Dnes ovšem už nikdo ondatry neloví. 

Základní údaje 

Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Původně severoamerický hlodavec s dlouhým, téměř lysým ocasem. Délka těla 25 až 40 cm, ocasu 20 až 30 cm. Zbarvení svrchní části těla je kaštanově hnědé, spodiny světle šedé až nažloutlé. Vyhledává vodní plochy s dostatkem porostů. Výborně plave a potápí se, aktivní je hlavně v noci a ráno. V březích si vyhrabává hluboké nory, na zimu staví z rákosu plovoucí kupovité hrady. Hlavní složku potravy tvoří vodní rostliny, doplňkovou složku měkkýši a další menší živočichové či leklé ryby. Mívá tři i čtyři vrhy ročně; doba rozmnožování začíná v březnu. Samice rodí po třítýdenní březosti 5 až 14 mláďat. 

Jak vznikaly nahrávky
Na jihočeských rybnících a potocích Českomoravské vysočiny jsem se běžně s ondatrami setkával. Často je můžeme pozorovat, jak plavou po vodní hladině se stébly rákosu. V březích pak nalézáme jejich nory. Ondatřích hradů, tj. staveb z rákosu, orobince a větviček nalezneme již méně. Obsazenou noru většinou poznáme podle zakalené vody u jejího vchodu. Hlasových projevů se můžeme dočkat jen náhodně v době rozmnožování. V té době, na konci března, jsem pomalu procházel po zarostlém břehu stoky. Bahnitá část břehu byla pokryta stopami. Zůstal jsem stát a zjišťoval, o jaké stopy se jedná. Pojednou se zavlnila voda a na břeh vylezla dvojice ondater. Začaly se honit po břehu a prvně v životě, asi po třiceti letech pozorování, jsem zaslechl a také nahrál jejich hlasy.
Pavel Pelz
Autor:  Vladimír Hanák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 23. srpna  2001     FotogalerieAudio  rubrika: Hlodavci

    Veverka obecná

    Veverku zná snad každý, a tak není třeba ji blíže popisovat. Jistě si však mnozí z vás všimli, že některé veverky mají kožíšek rezavý, jiné naopak kožíšek tmavě hnědý až černý. Nejde však o dva druhy. Různě zbarvené...

     
  • 11. července  2001       rubrika: Hlodavci

    Bobr evropský (VIDEO)

    Představte si, že sedíte na břehu slepého ramena Labe nebo Moravy a najednou vidíte na hladině v místech, kde není žádný proud, plavat velkou vrbovou nebo topolovou větev. Záhada, řeknete si, a vezmete si na pomoc dalekohled....

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas