10. října  2001  rubrika: Hrabaví

Křepelka polní

Křepelka polní - Foto: Petr Šaj,  BirdPhoto.cz

Křepelka polníFoto: Petr Šaj, BirdPhoto.cz

"Křepelala křepelička" a další lidové popěvky ukazují, jak oblíbeným a známým ptákem byla v minulosti křepelka polní. Zde bych jen upřesnil, že všeobecně známý hlas je vlastně zpěvem samečka. Ten je nejčastěji v našich krajinách poeticky přepisován jako "pět peněz" - možná to mělo nabádat ke spořivosti - nebo "pojďte žít" - čili výzva sedláků k sklizni obilovin. Lidové vyjádření zpěvu dobře vystihuje rytmus, v trojslabičném zvuku je první tón odsazen a další dva následují bezprostředně po sobě.

 

Volání: pět peněz

Vložit na svůj web

 

 

Hlas samičky

Vložit na svůj web

Samička se ozývá od kohoutka poněkud odlišně. Rytmus dvou či tříslabičného zvuku je sice zachován, ale vlastní barva je trochu jiná. Uměle zhotovenou vábničkou lze samičku napodobit, a tak přilákat chtivého samečka do blízkosti člověka, kterému se jinak opatrně vyhýbá. Využíváme toho při odchytech samečků za účely kroužkování. 

 

Hlas samičky napodobený vábničkou

Vložit na svůj web

Křepelkám zjevně nesvědčí změny ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy a jejich stavy ve střední Evropě se v minulých desetiletích výrazně snížily. Dříve hnízdily křepelky nejhojněji v obilnářských a řepařských oblastech nížin, dnes kohoutka spíše slyšíme v pahorkatinách, kde vliv velkovýroby omezoval existující přírodní podmínky. 

Křepelka je naším jediným kurovitým ptákem, který odlétá zimovat ponejvíce do severní Afriky; některé ale doletí až pod rovník. Na rozdíl od jiných kurů, například koroptví nebo bažantů, sice létají prudce a rozhodně vytrvaleji, ale i tak je to obdivuhodný výkon přeletět volnou hladinu Středozemního moře. Na podzim se evropské křepelky shromažďují na jižních výspách našeho kontinentu, na Sicílii, na jihu Španělska nebo Peloponésu a při severním větru se vydávají někdy i za měsíčné noci, čili nejenom ve dne, na mnohahodinovou pouť. Ve starších cestopisech býval jejich přílet na severoafrické pobřeží plasticky líčen. Tehdy se nad mořským obzorem objevil nízký, rychle se blížící mrak. Záhy bylo slyšet hluk způsobený máváním tisíců křídel a již se první křepelky vrhaly jako zmámené těsně za hranicí příboje na písčité pobřeží. Zde zůstávaly několik minut bez pohybu, jako by nevěřily, že nejriskantnější část své podzimní pouti mají za sebou. Ale záhy nabraly potřebných sil a hbitě zmizely v blízké vegetaci, aby sehnaly něco k snědku. Podle těchto pozorovatelů nebyl nikdy jarní tah na sever do Evropy v takovém množství, spíše to byla pouze menší hejnka, takže postrádala efekt příletu stovek či tisíců ptáků naráz. Tato líčení sice již patří minulosti, ale určitě by si nikdo nepřál, aby od nás křepelky vymizely úplně. Doufejme, že změny v hospodaření se příznivě projeví i na zvýšení jejich početnosti v budoucích letech. 

Základní údaje 

Křepelka polní (Coturnix coturnix). Kurovitý pták velikosti kosa, zavalité postavy, s krátkým ocasem. Zbarvení žlutavě hnědé s podélným čárkováním, shora tmavší. Žije v otevřeném terénu, kde se zdržuje na zemi ve skrytu vegetace. Na zemi i hnízdí. Snůšku zhruba 7 až 14 vajec zahřívá samička. Také o mláďata, která ihned po vylíhnutí opouštějí hnízdo, se stará pouze samice. V potravě převládá rostlinná složka (především semena různých plevelů a trav). Křepelka je tažná, zimuje jižně od Sahary; přilétá koncem dubna a v květnu, odlétá v srpnu a září. Patří mezi silně ohrožené a zákonem zvláště chráněné druhy. 

Jak vznikaly nahrávky
Červenku považuji za velmi dobrého zpěváka. Zaslechneme ji již časně zrána a umlká až za pozdního soumraku. Její zpěv je dlouhý a tichý a vždy mě připadalo, jako by zněl lítostivě. Na začátku zpívá tichým tlumeným úvodem s ostrými tóny. Chvíli trvá, než se rozezpívá a pokračuje zvučnou perlivě trylkovou částí zakončenou flétnově znějícími hvizdy. V některých chvílích slyšíme zvonečkově znějící pasáže. Celý jemný zpěv má melancholický charakter. Podle bohatosti přednesu nacházíme mezi jednotlivými červenkami zpěváky různé kvality. Musíme je dobře znát, abychom posoudili, zda zpěv není ochuzen o některé motivy nebo nechybí-li závěrečné hvizdy. Pro nahrávku jejího zpěvu volíme čas pozdního večera a klidu v lese. Červenka je posledním zpěvákem v temném lesním zákoutí. Vždy jsem měl dojem, že usínajícímu lesu zpívá procítěně tichou ukolébavku.
Pavel Pelz
Autor:  Pavel Vašák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 14. března  2003       rubrika: Hrabaví

    Jeřábek lesní

    Jeřábek lesní patří k našim méně známým kurovitým ptákům. Je to pták velký asi jako koroptev, vcelku nenápadně hnědě zbarvený. Jeřábek vede velmi skrytý způsob života. Vyskytuje se v hustých a rozsáhlejších lesích a...

     
  • 18. října  2002       rubrika: Hrabaví

    Tetřívek obecný

    Tetřívek obecný, jehož tok posloucháme, patří do řádu hrabavých, je tedy blízký příbuzný např. bažanta, koroptve či tetřeva. Patří mezi druhy s výrazným pohlavním dimorfismem, tzn., že jsou značné rozdíly především...

     
  • 7. února  2002     FotogalerieAudio  rubrika: Hrabaví

    Bažant obecný

    K nám do střední Evropy se bažant dostal asi v 11. století, ale objeven byl již dříve. Již v 5. století př. n. l. jej přivezli staří Řekové z oblasti Kolchidy do Řecka. U nás se od 11. století začíná tradovat bažantnictví...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas