30. listopadu  2001  rubrika: Krátkokřídlí

Lyska černá (VIDEO)

Lyska černá - Foto: Jiří Šafránek,  Mezinárodní sčítání vodních ptáků (IWC)

Lyska černáFoto: Jiří Šafránek, Mezinárodní sčítání vodních ptáků (IWC)

Lysky si velice pečlivě hlídají své území, jsou velmi nesnášenlivými ptáky, kteří si vlastně celý rybník, popřípadě jinou vodní plochu, rozdělí na tvrdě hájené vlastní úseky. Agresivita samců vrcholí zjara, kdy se drsný křik i cákání vody ozývají mnohdy i přes noc.

 

Při střetnutí na hranici teritoria se dva samci lysky černé vzájemně pronásledují

Vložit na svůj web

Lyska se podobá kachnám, ale nemá s nimi nic společného. Třeba už způsob potápění napovídá, že patří jinam, konkrétně k chřástalům. Před potápěním nadskočí z vody a využívá váhy svého těla k potopení. Pod vodou se potom pohybuje střídavými údery nohou, které jsou opatřeny lemem kolem jednotlivých prstů, nemají tedy souvislou plovací blánu jako u kachen. Lysky ale nejsou příliš dobrými potapěči, vydrží pod vodou tak pět, deset vteřin, maximálně naměřená doba byla asi kolem třiceti vteřin. 

Hnízdo lysky bývá obyčejně zakotveno někde v rákosí nebo v orobinci a lysky nad ním obyčejně ještě splétají z ohnutých, popřípadě nalomených stébel jakousi stříšku. Takovou nedílnou a zajímavou součástí hnízda je můstek, který je tvořen z nalámaných stébel; po něm lysky skutečně na hnízdo vylézají. Někdy se ovšem stává, zvláště při klesající vodní hladině, že tento můstek musí stále prodlužovat, takže může dosáhnout délky třeba jeden a půl metru. 

Mláďata jsou uhlově černá, jen hlavičku mají červenou. Rodiče si je dělí mezi sebe a pečují o ně odděleně ve dvou skupinkách. V průběhu další snůšky, protože lysky u nás zahnízdí zpravidla dvakrát, se můžeme dočkat takové jedné zajímavosti v ptačím životě, a sice toho, že odrostlá mláďata z prvního hnízdění pomáhají rodičům v péči o sourozence z druhé snůšky. 

Základní údaje 

Lyska černá (Fulica atra) je chřástalovitý pták drobnější než kachna divoká. Žije na rybnících a jiných stojatých vodách s porosty rákosu, orobince apod. Poměrně dobře se potápí. Při vzlétání se rozbíhá po hladině. Tažná; přilétá v březnu, odlétá koncem října. Hnízdo v rákosí na okrajích vod často zakrývá stříškou z listů a buduje k němu z vody chodníček. Živí se rostlinnou potravou, především zelenými částmi nejrůznějších vodních rostlin. 

Jak vznikaly nahrávky
Při nahrávání hlasů lysek jsem využíval zkušeností s šířením zvukových vln ve vrstvě vzduchu těsně nad vodní hladinou. Nahrával jsem směrovým mikrofonem umístěným těsně nad vodou. Od lysek ovšem slyšíme nejen vokální zvuky ve formě různých pokřiků, generované zvukovým aparátem ptáků, ale i zvuky instrumentální povahy. Dosud nebyla vysvětlena funkce zvuků, které někdy vydává jeden z páru ptáků postávajících na okraji břehu. Plácáním, jakoby podupáváním jedné nohy s roztaženými prsty do bahnitého povrchu břehu, vznikají zvláštní pleskavé nebo mlaskavé zvuky.
Pavel Pelz

 

Video: MOS, Adolf Goebel 

Autor:  Karel Šťastný
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. dubna  2003     Audio  rubrika: Krátkokřídlí

    Chřástal vodní

    Chřástal vodní u nás hnízdí poměrně vzácně a zvláště v poslední době se jeho početnost výrazně snížila. Žije velmi skrytě v mělkých vodách hustě zarostlých bažinnou vegetací, jako jsou pobřežní porosty rybníků, bažiny...

     
  • 2. srpna  2002     Audio  rubrika: Krátkokřídlí

    Slípka zelenonohá (VIDEO)

    Pokud někde u vody vyplašíme tmavého ptáka velikosti hrdličky s červenou lysinkou na čele, který od nás poběží po dlouhých zelenavých nohách k vodě, můžeme si být jisti, že jsme právě měli tu čest se slípkou zelenonohou....

     
  • 29. dubna  2002       rubrika: Krátkokřídlí

    Chřástal kropenatý (VIDEO)

    Podivný hlas chřástala kropenatého, který můžeme slyšet především v noci z rozsáhlejších podmáčených porostů, možná zavdal příčinu k tomu, že vznikly pověsti o různých hejkalech a jiných tajemných nočních bytostech.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas