10. ledna  2002  rubrika: Měkkozobí

Holub domácí

Holub domácí - Foto: Andreas Trepte, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5

Holub domácíFoto: Andreas Trepte, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5

Zdivočelí domácí holubi, nazývaní věžáci, jsou nejobyčejnějšími zástupci ptačí říše, se kterými se přinejmenším ve městech setkáme nejčastěji. Holub domácí - a je jedno, jestli je to řádný obyvatel holubníku nebo zdivočelý holub věžák - je v odborné terminologii označován jménem Columba livia forma domestica. Jeho divoký předek holub skalní - latinsky pouze Columba livia - dodnes volně žije v jižní a západní Evropě, v severní Africe a v rozsáhlých oblastech Asie. Právě tito holubi skalní se přidali k člověku, začali vyhledávat lidská sídla a snad už v 6. nebo 5. tisíciletí před naším letopočtem byl v Přední Asii poprvé vyšlechtěn holub domácí.

 

Holub domácí

Vložit na svůj web

Různé národy v různých dobách viděly v holubech hosty boží, čisté svaté ptáky nebo obraz Ducha svatého. V této souvislosti ovšem nezbývá než připomenout, že holubi nejsou tak mírní a mírumilovní, jak se traduje. Všeobecné mínění o holubičí povaze vzniklo snad jen díky chování holubů v době toku, kdy dochází k tzv. zobáčkování. Při něm se partneři dotýkají zobáky a sameček předává holubici drobné pozornosti, což je rituál odvozený od krmení mláďat. 

Vyšlechtěním holuba domácího v 6. nebo 5. tisíciletí před Kristem můžeme datovat začátek neuvěřitelně pestrých dějin soužití holubů s lidmi. Už v dávné minulosti se objevili první bílí holubi, začaly fungovat nejrůznější holubí pošty, konaly se holubí závody, především však holubi sloužili lidem jako zpestření jídelníčku a také jako producenti velmi cenného hnojiva (samozřejmě především v oblastech s chudými půdami). Proto se stavěly nejen často velmi mohutné holubníky, ale také holubí hrady, stavby, které skutečně připomínaly pevnosti. Snad nejvíce se jimi proslavilo okolí Isfahánu v dnešním Íránu. Mohutné věže se silnými zdmi, zvenčí navíc podepřené pilíři, poskytovaly útočiště tisícům a tisícům holubů. 

Z oblastí svého původního výskytu se holubi jako domácí zvířata rozšířili prakticky do celého světa a vznikly populace věžáků. Ty jsou stále posilovány ptáky s domovským právem v holubníku, bez jejichž přispění bychom v hejnech městských holubů nemohli vidět rezavé, bílé nebo různě strakaté jedince. Během asi 6 generací se totiž zdivočelí holubi vracejí k šedivému opeření svých předků. 

Jen v Praze žije asi 100 000 věžáků. I tady, stejně jako v jiných velkoměstech, představují tito zdivočelí holubi velký problém. Přesto by bez nich byla města o mnoho ochuzena. Nepotřebujeme už holuby ani pro obživu, ani kvůli posílání zpráv, stačí nám jejich pouhá přítomnost. Co by si bez nich počali třeba penzisté, kteří jim navzdory všem zákazům drobí v parcích rohlíky.. Ve Washingtonu stejně jako v Praze. 

Základní údaje 

Holub domácí (Columba livia forma domestica). Původní divoký holub skalní se vyskytuje v západní a jižní Evropě, severní Africe a v mnoha oblastech Asie. Domácí formy jsou chovány prakticky po celém světě a zdivočelé populace, tzv. "věžáci", žijí zejména ve městech, ale někdy i ve volné přírodě. Od našich původních druhů (doupňáka a hřivnáče) se šedí jedinci holuba domácího odlišují bílým kostřecem. Hlavní potravou jsou vedle semen nejrůznější organické odpadky. Hnízdí společensky, ve městech prakticky po celý rok (samice přitom začíná snášet ještě předtím, než jsou mláďata z předchozího hnízdění vzletná). Na snůšce, ve které jsou pravidelně 2 vejce, sedí oba rodiče. Ti se také společně starají o mláďata. Holub domácí je stálý. 

Jak vznikaly nahrávky
Pro nahrávku hlasů holubů můžeme zvolit místo, kde se holubi chovají nebo kde žijí zdivočelé formy holuba domácího. Obě dvě formy mají totiž stejné hlasové projevy. Problém spočívá v tom, že tam, kde se s holuby můžeme setkat, například ve městech, bývá většinou nepříjemně velký hluk. Pátral jsem poměrně dlouho, než se mi podařilo najít klidnou hájovnu v lese, kde byl dřevěný holubník připevněn těsně pod střechou, na zdi budovy. Zde už se podařilo nahrávku bez problémů uskutečnit. Místo hájovny prozradí hlasy lesních ptáků v pozadí nahrávky a také hlas divokého holuba doupňáka.
Pavel Pelz
Autor:  Miroslav Bobek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 21. března  2003     Fotogalerie  rubrika: Měkkozobí

    Holub hřivnáč (VIDEO)

    Při procházce lesem od nížin až po střední horské polohy, od jara až do léta, můžete někdy zaslechnout výrazný, dutě znějící hlas. Asi si tipnete správně, že se jedná o holuba, máte přece zkušenosti s domácími nebo...

     
  • 6. prosince  2002       rubrika: Měkkozobí

    Holub doupňák

    Na rozdíl od druhého našeho lesního holuba - hřivnáče - je holub doupňák o něco menší a zejména nemá žádné nápadné znaky v opeření krku a křídel. Oproti hřivnáči je také druhem mnohem více specializovaným - žije u...

     
  • 4. října  2002       rubrika: Měkkozobí

    Hrdlička zahradní (VIDEO)

    Hrdličku zahradní zná každý z nás. Žije s námi celoročně, ve městech i na venkově, ale pobyt ve volné krajině odmítá. Takovouto úzkou vazbu na lidská sídla odborně označujeme jako synantropii. Podobně žije i vrabec...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace