 | | | Autor: Jan Hošek | | | Za procházek kolem rybníků nebo řek často narazíme na kolmé hlinité nebo písčité břehy, které jsou někdy
provrtány desítkami, nebo dokonce stovkami děr. Zasvěcenějším je jasné, že narazili na hnízdní kolonii vzácnějších
vlaštovkovitých ptáků nazývaných podle umístění hnízdních nor břehulemi.
 | | Břehule říční Autor:
Pavel Čtyroký | | Břehule začínají hloubit hnízdní nory záhy po návratu z afrických zimovišť. Vyberou si vhodné místo na stěně,
kde se pevně přichytí ostrými drápky a prudkými údery zobáku se zavrtávají do podkladu. Zvláště při povrchu je písek
nebo zemina tvrdá, takže pozorovatel obdivuje elán, s nímž se oba partneři do stavby pouštějí. Hlouběji bývá substrát
kypřejší, takže úsilí má větší efekt. Vyhrabaný materiál posunují nožkami ke vchodu, odkud padá na úpatí stěny. Délka
chodby kolísá podle substrátu a píle partnerů mezi 30 a 120 cm, bývá dokončena za jeden až dva týdny. Zpočátku jsou
stavitelé znatelně pilnější než před dokončením, které spočívá v tvorbě rozšířené hnízdní komůrky na konci chodby a
jejím vystláním suchým rostlinným materiálem a peříčky. Největší ruch panuje v kolonii při krmení odrůstajících
mláďat, kdy nad ní celý den víří desítky rodičů přilétajících nebo odlétajících od potomků s neustálým apetitem.
Břehule loví pouze létající hmyz, často v blízkosti kolonie nebo nad vodní hladinou a stále se ozývají nepříliš
hlasitým vrzavým vábením. Zpěv samečků je podobný vábení a rozhodně je mnohem méně melodický než známé vlaštovčí
švitoření.
Na přelomu června a července mláďata vyletují, ale ještě několik dnů se vrací nocovat do hnízda. Rodiče je
stále dokrmují, i když se potomci už snaží sami chytat hmyz. V druhé polovině července staří i mladí ptáci kolonii
opouštějí a hnízdiště osiří. Břehule se v hejnech potulují kolem rybníků a často nocují společně s vlaštovkami v
rozlehlých rákosinách. Ze střední Evropy definitivně mizí během září a nastupují dlouhou cestu do zimovišť v
rovníkové, nebo dokonce jižní Africe. |