3. prosince  2001  rubrika: Pěvci (A-H)

Čečetka zimní

Když počátkem června roku 1952 procházel tehdejší zoolog Národního muzea doktor Jan Hanzák údolím Vltavy v místě budoucí údolní nádrže Lipno, zaslechl jednoho dne zpěv čečetky. Nejprve nechtěl věřit svým uším, když však uslyšel dalšího zpívajícího samečka a posléze uviděl dokonce rodinku s mláďaty, byla na světě nová ornitologická senzace. Na Šumavě hnízdí čečetky zimní!

 

Čečetka zimní

Vložit na svůj web

Objev doktora Hanzáka byl opravdu významný. Do roku 1952 totiž neexistovaly věrohodné údaje o tom, že by čečetky na území bývalého Československa hnízdily. Čečetky zimní, jak již napovídá jejich druhové jméno, se u nás objevovaly především v zimě, kdy do střední Evropy hromadně přilétají příslušníci severoevropských populací. Čečetka zimní je totiž především obyvatelem severského jehličnatého lesa s břízami a četnými rašeliništi, takzvané tajgy. A areál rozšíření čečetek zaujímá široký pás tajgy obepínající severní polokouli napříč Eurasií i Severní Amerikou, včetně pobřeží Grónska. Pouze v Alpách a ve Velké Británii zůstaly jako pozůstatky na konec poslední doby ledové malé, izolované populace. A právě z Alp zřejmě pronikly čečetky na Šumavu, neboť šumavská i alpská populace patří ke stejnému poddruhu, který se od severoevropských čečetek poněkud liší. Jak se později zjistilo, hnízdily čečetky na Šumavě již mnohem dříve. V době objevu zde byla již poměrně velká populace a místní ptáčníci věděli o jejich hnízdění již ve 30. letech. 

Za čečetkou se však dnes již nemusíme vydávat na Šumavu. V posledních třiceti letech bylo zaznamenáno rychlé šíření čečetek do území severně od Šumavy a postupně byly osídleny nejen české pohraniční hory, ale i níže položené oblasti, a od konce 60. let jsou úspěšně obsazována i města, včetně těch největších, jako je Praha, Plzeň či České Budějovice. V Českých Budějovicích dnes nalézáme hnízda čečetek i v okrasných keřích na sídlištích. Jedno z hnízd, umístěné v keři těsně u vchodu do panelového domu, denně míjelo z nevelké vzdálenosti několik desítek obyvatel domu. Přesto zde čečetky úspěšně vyhnízdily. Myslím, že především proto, že si jich nikdo z obyvatel domu nevšiml? 

Čečetka zimní je ptákem poměrně nenápadným. Jedno ze starých lidových jmen čečetky zní vrabec čečetka a za obyčejného vrabce snad bývá čečetka obyvateli měst považována. Samička je opravdu jen nenápadně hnědě zbarvená s tmavými skvrnami na zádech a někomu by snad opravdu mohla vzdáleně vrabce připomínat, i když její postava je spíše stehličí, tedy štíhlá a graciézní, a její čelo a přední část temene hlavy jsou karmínově červené. A samečka si už vůbec s vrabcem nespletete. Nejen pro jeho krásné světle červené zbarvení na prsou, ale i vzhledem k jeho zpěvu, v němž jistě rozeznáte motivy znějící jako "če če če", které daly čečetce její jméno. 

Základní údaje 

Čečetka zimní (Carduelis flammea) je pěnkavovitý pták zřetelně menší než vrabec; obvykle se zdržuje v hejnech. Má hnědý, tmavě čárovaný hřbet, černou skvrnu na bradě a červeně zbarvené čelo a část temene. Sameček má hruď načervenalou, samička žlutohnědou. V době hnízdění se vyskytuje v porostech kosodřeviny, v rašeliništích, ale i v rybničnaté krajině či v parcích. Mimo období hnízdění vyhledává břízy (a to i v ulicích měst), dále se zdržuje na neobdělávaných plochách. V rostlinné složce potravy převažují semena bříz, olší a dalších dřevin i bylin, ve složce živočišné hmyz. Hnízdo staví většinou nepříliš vysoko na stromech. Na 4 až 5 vajíčkách sedí pouze samička a sameček ji krmí, společně se pak starají o mláďata. Naši ptáci patrně nejsou tažní, ale jen přelétaví. 

Jak vznikaly nahrávky
V 50. letech jsem se s čečetkami pravidelně setkával v rezervaci Velký Tisý, nejlepší možnosti nahrávek však poskytovaly hřebeny Krušných hor. Vábení čečetek hlasem dče-če-če-če velmi dobře vystihuje české jméno. Mimo vábení zaslechneme také zpěv obsahující cvrčivé zvuky a krátké poměrně hlasité trylky. Potíže při nahrávání jejich zpěvu způsobuje to, že čečetky jsou velmi čilí, neposední a stále neklidně poletující ptáci. Stálý vítr na hřebenech hor ke zdárné nahrávce také nepřispívá.
Pavel Pelz
Autor:  Petr Bürger
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. září  2011 v 15:37     Audio  rubrika: Pěvci (A-H)

    Cvrčilka zelená

    Cvrčilka zelená je drobný, šedozelený pták z řádu pěvců. Ještě v polovině minulého století se tento pták nazýval rákosník zelený, teprve později se ujal velice výstižný název cvrčilka. Jeho hlas totiž velice připomíná...

     
  • 9. ledna  2004     Audio  rubrika: Pěvci (A-H)

    Břehule říční (VIDEO)

    Za procházek kolem rybníků nebo řek často narazíme na kolmé hlinité nebo písčité břehy, které jsou někdy provrtány desítkami, nebo dokonce stovkami děr. Zasvěcenějším je jasné, že narazili na hnízdní kolonii vzácnějších...

     
  • 26. prosince  2003       rubrika: Pěvci (A-H)

    Budníček větší

    I když se tento druh budníčka česky nazývá větší, rozdíl ve velikosti oproti podstatně hojnějšímu budníčku menšímu je tak nepatrný, že jej v přírodě ani nepostřehneme. Pouze kroužkovatelé při odchytech ptáků poznají...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas