9. srpna  2001  rubrika: Pěvci (A-H)

Drozd brávník

Drozd brávník - Foto: Kurt Kulac

Drozd brávníkFoto: Kurt Kulac

Brávník je náš největší drozdovitý pták. Zbarvením se podobá známému drozdu zpěvnému, postrádá však rezavohnědou barvu na hrudi a pod křídly. Spodní strana těla je bělavá s tmavě hnědými skvrnami, svrchní strana je šedohnědá. Brávník je velmi plachý a ostražitý, takže k bližší prohlídce potřebujeme dalekohled. Jeho zpěv můžeme zaslechnout již za pěkných únorových dnů, častěji pak od poloviny března.

 

Zpěv drozda brávníka

Vložit na svůj web

S brávníkem se u nás můžeme setkat především ve vyšších a středních polohách, méně často i v nížinách. Ke hnízdění vyhledává starší vysokokmenné, nejčastěji smrkové a borové porosty, většinou jejich okraje, s možností vyletovat na sousední louky za potravou. Objevit hnízdo brávníka není jednoduché: je umístěno většinou velmi vysoko a dobře ukryto, navíc jsou dospělí ptáci velmi opatrní a nehodlají prozradit, kam nosí potravu svým mláďatům. 

Zpěv brávníka obsahuje typické prvky zpěvu kosa černého (podobá se mu flétnovitým zabarvením) i drozda zpěvného (tomu se podobá opakováním jednotlivých motivů). Jsou však jednodušší a opakování není tak nápadné jako u drozda. Zpěv je celkově poměrně jednotvárný, ale zvučný. Spisovatel Jan Vrba tvrdí, že brávník "má nejsilnější a nejjásavější hlas ze všech večerních zpěváků a je ho slyšet daleko široko po celém lese". 

V zemích západní Evropy je brávník stálým ptákem. Dokonce se tam - podobně jako na britských ostrovech - šíří i do lidských sídel, což u nás zatím nebylo zaznamenáno. Byl však už zjištěn na okrajích Velké Prahy. Z mála našich výsledků kroužkování je zřejmé, že brávníci z Čech táhnou většinou západnějším směrem přes Francii až do oblasti Pyrenejí, z moravských a slovenských hnízdišť patrně převažuje jižnější směr tahu do severní Itálie. U nás se však s brávníkem můžeme setkat v průběhu celého roku: na jaře můžeme zastihnout na loukách a pastvinách v podhůří hejna až o několika desítkách ptáků, naopak v zimě jen jednotlivé ptáky, o jejichž původu toho zatím příliš nevíme: mohou to být i někteří naši brávníci, s větší pravděpodobností se však jedná o ptáky ze severněji položených hnízdišť, kteří se u nás rozhodli zimovat. Přidružují se k hejnům kvíčal a společně navštěvují porosty jeřabin, pravidelně pak brávníky vyplašíme z lesa, kde se vyskytuje jmelí. To dalo ostatně brávníkovi i jeho vědecké pojmenování (viscivorus = drozd požírající jmelí), rovněž některé naše staré lidové názvy, např. jmelucha nebo omeluch, vystihují oblibu brávníka v bobulích jmelí či ochmetu. 

Základní údaje 

Drozd brávník (Turdus viscivorus) je výrazně větší než kos. Zbarven je podobně jako daleko běžnější drozd zpěvný, spodinu těla má však hruběji skvrnitou a za letu jsou patrné bílé spodní krovky křídelní. Žije ve vysokokmenných lesích a na přilehlých loukách a polích, živí se především dužnatými plody a drobnými bezobratlými živočichy. Ve hnízdě umístěném většinou na stromě blízko kmene bývají 4 skvrnitá žlutošedá vajíčka, na kterých sedí pouze samička; sameček se zapojuje až do krmení mláďat. Naši ptáci odlétají během října a listopadu přes Francii do oblasti Pyrenejí; na hnízdiště se vracejí koncem února a v březnu. 

Jak vznikaly nahrávky
Pro nahrávku zpěvu brávníka je, kvůli klidu, vhodné volit výše položené lesy. Je to pták velmi opatrný a plachý; velice citlivě registruje naši přítomnost v lese a okamžitě odlétá nebo aspoň přestává zpívat. K nahrávání můžeme využít jeho vlastnosti, že rád zpívá ze špičky oblíbeného stromu. Nezbývá než postupným přibližováním takový strom vyhledat a zde si v úkrytu trpělivě počkat na jeho lesní koncert. Svůj návrat většinou ohlásí za letu jakýmsi řehtavým zavoláním. Pokud si je jist svou bezpečností, začíná okamžitě zpívat. Neopatrné našlápnutí a prasknutí větvičky pod nohama ovšem naše úsilí zmaří. Je vhodné dát mu čas na rozezpívání. Tím mi vždy připomínal operního tenoristu. Pauzy mezi jednotlivými motivy zkracuje, napřimuje hlavu k nebi vzhůru a vžívá se do svého přednesu. To je pak ta pravá chvíli pro pořízení nahrávky.
Pavel Pelz
Autor:  Jaroslav Škopek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. září  2011 v 15:37     Audio  rubrika: Pěvci (A-H)

    Cvrčilka zelená

    Cvrčilka zelená je drobný, šedozelený pták z řádu pěvců. Ještě v polovině minulého století se tento pták nazýval rákosník zelený, teprve později se ujal velice výstižný název cvrčilka. Jeho hlas totiž velice připomíná...

     
  • 9. ledna  2004     Audio  rubrika: Pěvci (A-H)

    Břehule říční (VIDEO)

    Za procházek kolem rybníků nebo řek často narazíme na kolmé hlinité nebo písčité břehy, které jsou někdy provrtány desítkami, nebo dokonce stovkami děr. Zasvěcenějším je jasné, že narazili na hnízdní kolonii vzácnějších...

     
  • 26. prosince  2003       rubrika: Pěvci (A-H)

    Budníček větší

    I když se tento druh budníčka česky nazývá větší, rozdíl ve velikosti oproti podstatně hojnějšímu budníčku menšímu je tak nepatrný, že jej v přírodě ani nepostřehneme. Pouze kroužkovatelé při odchytech ptáků poznají...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace