28. března  2002  rubrika: Pěvci (CH-O)

Kavka obecná (VIDEO)

V místech, kde se kavka vyskytuje v hojném počtu po celý rok, ji určitě důvěrně zná každý z místních obyvatel. Mám na mysli zejména některá menší města jako například jihočeskou Soběslav a Třeboň.

 

Kavka obecná

Vložit na svůj web

Obecně se má za to, že kavek v naší republice pozvolna ubývá. Nasvědčuje tomu i dotazníková akce České společnosti ornitologické z roku 2001. Na některých místech naší republiky dokonce kavky zmizely. Výjimkou v tomto směru je však oblast hlavního města Prahy. V 60. letech 20. století byly kavky v Praze velkou vzácností, jednalo se pouze o jednotlivé páry v centru města. Jejich nízká početnost byla tehdy připisována nevyhovujícím potravním podmínkám. V následujících obdobích však tento názor neobstál. V současnosti patří kavka mezi běžné obyvatele Prahy a při troše štěstí ji můžeme pozorovat i v nejrušnějším centru, jak kupříkladu nerušeně hledá potravu na trávníku u Hlavního nádraží nebo na Karlově náměstí. Dnes se již zdaleka nejedná jen o jednotlivé páry, v některých čtvrtích kavky vytvářejí i velice početné kolonie. Jako příklad mohu uvést širší okolí Dejvického náměstí v Praze 6 a oblast obou břehů Vltavy od železničního mostu zhruba až po Hlávkův most. 

Na otázku, co je příčinou návratu kavek do Prahy, nemohu jednoznačně odpovědět. Domnívám se však, že kavka se stává pravým synantropním druhem. Kavka je totiž velice adaptabilní druh, dovede si nalézt kdekoliv dostatek potravy a neopovrhne ani odpadky. Zanedbatelným faktorem v její vazbě na město není ani vynikající nabídka hnízdních možností, obzvláště ve staré zástavbě, jejíž údržba, jak víme, poněkud pokulhává. 

Pokud mi nevěříte, že kavka patří mezi běžné obyvatele Prahy, tak vám mohu doporučit jedno: naučte se poznávat kontaktní hlas kavek a potom bude pro vás hračkou zjistit jejich přítomnost i v těch nejrušnějších místech města a dáte mi za pravdu. 

Základní údaje 

Kavka obecná (Corvus monedula) je podstatně menší než vrána nebo havran, přibližně velikosti hrdličky zahradní. Zbarvení převážně černé; týl, krk a spodina těla šedé. Osidluje světlé lesy, skály a zříceniny, města i vesnice. Živí se zejména semeny, ale také hmyzem. Hnízdí v koloniích. Hnízda se nacházejí v dutinách, ve štěrbinách skal a staveb, na půdách apod. Samice snáší v dubnu obvykle 4 až 5 vajec a zatímco je zahřívá, samec jí přináší potravu. O mláďata pak pečují společně oba rodiče. Naše kavky jsou vesměs stálé nebo přelétavé; mimo dobu hnízdění je lze často zastihnout ve společnosti havranů. Silně ohrožený, zvláště chráněný druh. 

Video: MOS, Adolf Goebel, Jiří Šafránek 

Autor:  Petr Vlasák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. ledna  2004       rubrika: Pěvci (CH-O)

    Linduška úhorní

    Linduška úhorní je původem stepní pták. U nás hnízdí vzácně v nižších polohách na suchých místech stepního až polopouštního charakteru, jako jsou obnažené písčité či kamenité plochy s minimální vegetační pokryvností,...

     
  • 17. října  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Ořešník kropenatý

    Na Šumavě, v Jeseníkách nebo třeba na Českomoravské vrchovině nás někde na okraji paseky mohou znenadání překvapit drsné, hlasité, varovné skřeky. Tímto osobitým způsobem se představuje jinak plachý lesní pták velikosti...

     
  • 9. května  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Lejsek malý

    Na první pohled bychom si lejska malého mohli splést s červenkou, je také olivově hnědý se světlejší spodinou těla, na hrdle a na prsou má cihlově červenou náprsenku. To však platí jen pro starší samce, mladí, asi do...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace