21. února  2003  rubrika: Pěvci (CH-O)

Kos horský

Kos horský - Foto: Petr Šaj,  BirdPhoto.cz

Kos horskýFoto: Petr Šaj, BirdPhoto.cz

Zbarvením se kos horský, kterému se také říká kolohřivec, podobá dobře známému kosovi černému, snadno ho však poznáme podle bílé půlměsícovité skvrny na prsou. Není také tak úplně černý, peříčka na svrchní straně těla mají úzký bělavý lem, na spodní straně jsou široce bíle lemovaná a některá mají i bílý střed. Samice je spíše hnědočerná a také půlměsíc na prsou má hnědavý nádech. Také jeho zpěv je podobný zpěvu kosa černého, je však méně melodický, drsnější a jednodušší, přerušovaný skřípavými zvuky a pomlkami. Členěním se tak spíše podobá brávníkovi. Rád zpívá časně ráno i za soumraku na vyvýšených místech.

Kos horský není vázán jen na horské oblasti. Vyskytuje se i v pahorkatinách kolem 400 m n. m. Nejraději však má horské a podhorské jehličnaté lesy, v nichž proniká až vysoko do kosodřeviny. Řidčeji hnízdí i v listnatých a smíšených lesích nižších poloh. Protože sbírá potravu na zemi, vyhledává blízkost otevřených ploch, luk, pastvin, pasek a průseků. Sbírá-li potravu někde v listí, je radost pozorovat, s jakou obratností převrací a odhazuje jednotlivé listy. 

Hnízdo staví především samice a pečlivě je ukrývá v hustých větvích nízkých smrčků, někdy je ovšem umístí i na vzrostlý strom. Vnější vrstva hnízda je z trávy, listů, mechu, kořínků a větviček, uvnitř je vrstva hlíny a pak výstelka z jemných travin a kořínků. V základu má víc tenkých větviček stromů než kos černý. V květnu či červnu se v hnízdě objevuje 4 - 5 namodralých či nazelenalých vajíček s hustými rezavými skvrnkami. Zahřívá je většinou samice, a to po dobu 14 dnů, dalších 13 - 16 dní se starají oba rodiče o mláďata na hnízdě. K druhému hnízdění už nedochází. 

Kos horský obývá tři geograficky oddělené zóny: Skandinávii a Velkou Británii, pohoří v západní, střední a jižní Evropě a hory mezi Černým a Kaspickým mořem. Tomu odpovídá i dělení na tři poddruhy. Ve většině evropských zemí jsou populace stabilní nebo ubývající. Jako příčiny úbytku se mimo jiné uvádějí kompetice s kosem černým a brávníkem, v Tatrách s přibývající kvíčalou a také celkové oteplení klimatu. Kos horský je stěhovavým ptákem, jarní přílet na hnízdiště začíná v březnu, hlavně však v dubnu, podzimní odlet do jižní Evropy či severní Afriky spadá do září až října. Podle nejnovějších odhadů žije v ČR 1000 - 2000 párů. 

Základní údaje

Kos horský (Turdus torquatus) je podobný kosu černému, od kterého se liší zejména půlměsícem na prsou - u samce bílým, u samice nahnědlým. Vyskytuje se v podhorských a horských lesích, často na jejich okrajích. Na zemi sbírá různé bezobratlé živočichy, významnou složkou jeho potravy jsou však i nejrůznější plody, které často otrhává přímo z větví. Snůšku 4 až 5 vajíček zahřívá většinou samice, mláďata krmí oba rodiče. Zimuje ve Středomoří; o zimovištích našich ptáků však nejsou žádné doklady. Na hnízdiště se vrací v březnu až dubnu, opouští je v září až říjnu. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.
Autor:  Karel Šťastný
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. ledna  2004       rubrika: Pěvci (CH-O)

    Linduška úhorní

    Linduška úhorní je původem stepní pták. U nás hnízdí vzácně v nižších polohách na suchých místech stepního až polopouštního charakteru, jako jsou obnažené písčité či kamenité plochy s minimální vegetační pokryvností,...

     
  • 17. října  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Ořešník kropenatý

    Na Šumavě, v Jeseníkách nebo třeba na Českomoravské vrchovině nás někde na okraji paseky mohou znenadání překvapit drsné, hlasité, varovné skřeky. Tímto osobitým způsobem se představuje jinak plachý lesní pták velikosti...

     
  • 9. května  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Lejsek malý

    Na první pohled bychom si lejska malého mohli splést s červenkou, je také olivově hnědý se světlejší spodinou těla, na hrdle a na prsou má cihlově červenou náprsenku. To však platí jen pro starší samce, mladí, asi do...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas