14. prosince  2001  rubrika: Pěvci (CH-O)

Králíček obecný

Králíček obecný - Foto: G. Hughson,  CC BY 2.0

Králíček obecnýFoto: G. Hughson, CC BY 2.0

Český název králíček je vlastně doslovným překladem jeho latinského jména - regulus. Latinsky rex je král, regulus králíček. To má zřejmě vyjadřovat, že velikostí je králíček protikladem krále našich ptáků, za kterého byl odedávna všeobecně považován orel. Králíček obecný se svou průměrnou hmotností pět gramů je totiž společně se svým příbuzným - králíčkem ohnivým - našim nejmenším ptákem. Je tu ovšem ještě jedno vysvětlení: králíček má na hlavě výraznou žlutou nebo až oranžovou skvrnu, která by mohla trochu připomínat královskou korunu.

 

Zpěv králíčka obecného

Vložit na svůj web

Zpěv králíčka obecného je poměrně jednoduchý, střídá se v něm vždy slabý vyšší s poněkud nižším a současně kratším tónem. Tím se poněkud liší od zpěvu králíčka ohnivého, kde se nestřídají dva rozdílné tóny, ale plynulá řada stejných, rychlých, dost slabých a značně vysokých tónů. Vlastně zpěv obou králíčků je tak slabý, že pro mnohé z nás je někdy velmi těžko slyšitelný. 

 

Králíček ohnivý

Vložit na svůj web

S králíčkem obecným se setkáme především v jehličnatých lesích, zpravidla smrkových, od nížin až po horní hranici lesa. Musíme ovšem vyhledání králíčka, pokud ho chceme zahlédnout, věnovat větší pozornost, protože žije velice skrytě, nenápadně, vysoko v korunách stromů. Tam si také staví hnízdo, zpravidla bývá vysoko na smrku, a proto bývá obtížné hnízdo vypozorovat a najít. 

Naši králíčci obecní jsou částečně tažným druhem, někdy tento jejich tah je obtížné rozlišit od přeletů, které králíčci podnikají s různými druhy sýkor, a potulují se v zimě po krajině a neustále vyhledávají potravu. Jinak severnější populace králíčků jsou tažné, a dokonce jsou doklady o tom, že králíčci dosahují až severu afrického kontinentu. 

Základní údaje 

Králíček obecný (Regulus regulus) je společně s králíčkem ohnivým nejmenším druhem naší avifauny, váží 5 až 7 gramů. Žije v jehličnatých lesích, především smrkových. Částečně tažný, v zimě se spolu se sýkorami sdružuje do hejnek. Hnízdo, které vplétá do postranních větviček smrku, bývá až ve výšce okolo 10 metrů. Živočišnou potravu sbírá výhradně ve větvích stromů. 

Jak vznikaly nahrávky
Spatříme-li drobného ptáčka, který se jako motýl třepotá u konců větviček jehličnatých stromů, můžeme si být jisti, že jde o jednoho z našich dvou druhů králíčků. Podle hlasu pak určíme, že jde o králíčka obecného. Zvukový záznam jeho hlasových projevů je velmi nesnadný a vyžaduje co nejlepší techniku. Vábení i zpěv jsou velmi vysoké, tiché, sykavé a vrzavé hlásky. Při nahrávání je velmi vhodné si počkat, až zpívající králíček slétne do nejnižších větví smrku. Vyžaduje to velkou trpělivost, neboť králíček je velmi pohyblivý a neposedný ptáček, který neustále mění místo svého pobytu a stále poletuje z místa na místo. Výhodou ale je, že není nijak plachý.
Pavel Pelz
Autor:  Jaroslav Škopek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. ledna  2004       rubrika: Pěvci (CH-O)

    Linduška úhorní

    Linduška úhorní je původem stepní pták. U nás hnízdí vzácně v nižších polohách na suchých místech stepního až polopouštního charakteru, jako jsou obnažené písčité či kamenité plochy s minimální vegetační pokryvností,...

     
  • 17. října  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Ořešník kropenatý

    Na Šumavě, v Jeseníkách nebo třeba na Českomoravské vrchovině nás někde na okraji paseky mohou znenadání překvapit drsné, hlasité, varovné skřeky. Tímto osobitým způsobem se představuje jinak plachý lesní pták velikosti...

     
  • 9. května  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Lejsek malý

    Na první pohled bychom si lejska malého mohli splést s červenkou, je také olivově hnědý se světlejší spodinou těla, na hrdle a na prsou má cihlově červenou náprsenku. To však platí jen pro starší samce, mladí, asi do...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas