24. ledna  2003  rubrika: Pěvci (CH-O)

Králíček ohnivý

Jemné pískání, kterým se v lesích ozývají dva druhy našich nejmenších ptáků, králíčci obecný a ohnivý, se snadno přeslechne nebo ho někteří lidé s horším sluchem vůbec nezachytí. Králíčky přitom málokdy vídáme: pohybují se téměř výhradně v korunách smrků. Při pozorném pohledu do koruny, odkud se ozývají, je zpravidla uvidíme, když obletují okraje větví nebo se u nich zastaví v třepotavém letu. Přitom ovšem jen se štěstím zaznamenáme oranžový, černě a bíle lemovaný podélný proužek na hlavě králíčka ohnivého, kterým se liší od králíčka obecného.

 

Králíček ohnivý

Vložit na svůj web

 

 

Zpěv králíčka obecného

Vložit na svůj web

Jemné kontaktní hlasy králíčků jsou téměř nerozlišitelné, oba druhy však trochu zkušené ucho snadno rozezná podle zpěvu. Králíček obecný střídá výšku tónu, zatímco králíček ohnivý zpívá jen v jednom tónu se zrychlujícími se intervaly. Tento rozdíl se naučili ornitologové využívat ke zjišťování výskytu králíčka ohnivého u nás teprve v posledních desetiletích. A tak se ukázalo, že králíček ohnivý je mnohem početnější, než se dříve podle jednotlivých pozorování myslelo. Žije přitom od umělých smrčin v nížinách až po horní hranici lesa. 

Nalézt hnízdo králíčků je kus umění, trpělivosti a štěstí. Je to malá stavba zpravidla vysoko na stromě v nejhustším jehličí, se silnými stěnami z mechu a hmyzího přediva, uvnitř vystlaná drobnými pírky. Vajec snáší samička až dvanáct. Od podzimu do jara pak můžeme u nás vidět převážně králíčky obecné - králíčci ohniví po vyhnízdění mizí do teplejších částí Evropy. 

Základní údaje

Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) je podobný králíčku obecnému, shora zelený, zespodu bělavý. Středem temene se táhne černě lemovaný proužek - buď ohnivě oranžový (u samce), nebo zlatožlutý (u samičky). Od k. obecného se dále liší černou páskou přes oko a bělavým nadočním proužkem. Vyskytuje se v jehličnatých lesích, kde v korunách stromů sbírá hmyz. Do hnízda vpleteného mezi tenké větvičky snáší samička 8 až 10 vajec; při druhém hnízdění je snůška menší. Sedí pouze samice, krmí oba rodiče. Částečně tažný druh, jehož zimoviště leží v západní Evropě a ve Středomoří. Naši ptáci opouštějí hnízdiště v září a vracejí se na ně v dubnu.
Autor:  Karel Hudec
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. ledna  2004       rubrika: Pěvci (CH-O)

    Linduška úhorní

    Linduška úhorní je původem stepní pták. U nás hnízdí vzácně v nižších polohách na suchých místech stepního až polopouštního charakteru, jako jsou obnažené písčité či kamenité plochy s minimální vegetační pokryvností,...

     
  • 17. října  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Ořešník kropenatý

    Na Šumavě, v Jeseníkách nebo třeba na Českomoravské vrchovině nás někde na okraji paseky mohou znenadání překvapit drsné, hlasité, varovné skřeky. Tímto osobitým způsobem se představuje jinak plachý lesní pták velikosti...

     
  • 9. května  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Lejsek malý

    Na první pohled bychom si lejska malého mohli splést s červenkou, je také olivově hnědý se světlejší spodinou těla, na hrdle a na prsou má cihlově červenou náprsenku. To však platí jen pro starší samce, mladí, asi do...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas