18. prosince  2002 v 13:09  rubrika: Pěvci (CH-O)

Krkavec velký

Krkavec velký - Foto:  U.S. Fish & Wildlife Service

Krkavec velkýFoto:  U.S. Fish & Wildlife Service

V naší přírodě jsme až donedávna nemohli krkavce běžně vidět ani slyšet. Z českých zemí začal mizet zhruba od poloviny 18. století a v polovině století 19. vymizel úplně. Proč k tomu došlo, pořádně nevíme. Jistou roli snad hrály velké změny v lesním hospodaření a používání dokonalejších zbraní. Asi nikdo nečekal, že se k nám krkavec ještě vrátí. Ale stalo se: v roce 1968 poprvé zahnízdil u Hukvald a pak pomalu následovaly další a další oblasti. Dnes je docela běžným ptákem, který si svá hnízda staví nejen na stromech a na skalách, jak bylo vždycky jeho zvykem, ale dokonce i na sloupech elektrického vedení.

 

Krkavec velký

Vložit na svůj web

Stačí chvíli krkavce pozorovat, abychom si uvědomili, jak je chytrý a zvědavý. Je docela dobře možné, že když si ho budete chtít lépe prohlédnout, rychle nabudete dojmu, že si z vás dělá legraci. Vy jeho si neprohlédnete, ale on vás zcela určitě. 

Množství poznatků o krkavcích shromáždil v ostravské zoo Ludvík Kunc a už před mnoha lety o tom napsal zajímavý článek. Mimo jiné v něm píše: "Vrozená inteligence nutí krkavce stále něco zkoumat, zkoušet, objevovat, přicházet věcem na kloub. Každá věc či předmět jim stojí za pozornost." A dál: "Hravé chování krkavců je opravdu zábavné, takže jsem v pokušení tvrdit, že krkavci oplývají jakýmsi smyslem pro humor. Vidět krkavce, jak válí sudy ve sněhu, opravdu připomíná dětské dovádění, při němž nechybí ani hračka. Krkavec si přichytí kousek větve, sevře ji v pařátech, převaluje se s ní z boku na bok a nedá si ji vzít." Zdálo by se, že krkavci zbývá již jen promluvit. 

 

Hlas krkavce z pražské zoo

Vložit na svůj web

Základní údaje

Krkavec velký (Corvus corax) je podstatně větší než havran, celý černý. Vsedě mu odstává peří na hrdle, za letu je typický klínovitý ocas. Obývá především lesnaté oblasti s poli a loukami. Vedle mršin si vyhledává potravu např. i na smetištích a loví menší obratlovce. Hnízdo staví na skalách a na stromech (v poslední době i na sloupech elektrického vedení). V předjaří snáší samice 5 až 6 vajíček a zatímco samec jí přináší potravu, sama je zahřívá; mláďata jsou pak krmena oběma rodiči. Převážně stálý pták. I přes poměrně rychlé šíření v posledních desetiletích je řazen mezi ohrožené druhy a jako takový je zvláště chráněný.
Autor:  Miroslav Bobek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. ledna  2004       rubrika: Pěvci (CH-O)

    Linduška úhorní

    Linduška úhorní je původem stepní pták. U nás hnízdí vzácně v nižších polohách na suchých místech stepního až polopouštního charakteru, jako jsou obnažené písčité či kamenité plochy s minimální vegetační pokryvností,...

     
  • 17. října  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Ořešník kropenatý

    Na Šumavě, v Jeseníkách nebo třeba na Českomoravské vrchovině nás někde na okraji paseky mohou znenadání překvapit drsné, hlasité, varovné skřeky. Tímto osobitým způsobem se představuje jinak plachý lesní pták velikosti...

     
  • 9. května  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Lejsek malý

    Na první pohled bychom si lejska malého mohli splést s červenkou, je také olivově hnědý se světlejší spodinou těla, na hrdle a na prsou má cihlově červenou náprsenku. To však platí jen pro starší samce, mladí, asi do...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace