9. května  2003  rubrika: Pěvci (CH-O)

Lejsek malý

Lejsek malý - Foto: Zdeněk Tunka,  BirdPhoto.cz

Lejsek malýFoto: Zdeněk Tunka, BirdPhoto.cz

Na první pohled bychom si lejska malého mohli splést s červenkou, je také olivově hnědý se světlejší spodinou těla, na hrdle a na prsou má cihlově červenou náprsenku. To však platí jen pro starší samce, mladí, asi do druhého roku života, ji nemají a podobají se spíše samičce, jejíž hruď má jen žlutavý nádech. Výrazným určovacím znakem jsou při kořeni bílá okrajová rýdovací pera, která jsou nejlépe patrna při vzrušení, když ptáci vějířovitě roztahují ocas a překlápějí ho směrem k hlavě.

Zpěv je dosti hlasitá řada klesajících a zpomalujících se tónů, trochu připomínající budníčka většího. 

 

Lejsek malý

Vložit na svůj web

Lejsek malý je nejmenší a rozhodně také nejvzácnější ze všech čtyř druhů našich lejsků. Je typickým obyvatelem podhorských a horských bučin, žije však i ve starých bukových, dubových a smíšených lesích nižších poloh, jen velmi zřídka i v lesích jehličnatých. Na rozdíl od červenky se lejsek malý pohybuje převážně v korunách stromů, na zem sestupuje jen velmi zřídka. 

V České republice hnízdí podle nejnovějších odhadů 1100 - 2200 párů. Hnízdo ze suchých listů a trav, jemných kořínků, mechu, pavučin a srsti staví v polodutinách a větších dutinách stromů, mnohdy jen v prasklinách za odštípnutými větvemi či dokonce ve vidlicích silných větví. Vajíčka jsou bělavá s dosti hustými rezavými tečkami a bývá jich 4 - 7. Vysezuje je jen samička 13 - 15 dní. Oba rodiče krmí mláďata na hnízdě dalších 13 - 14 dní drobným hmyzem a vyvádějí je ještě ne dobře schopná letu. 

Lejsek malý je rozšířen od střední Evropy na východ až po Kamčatku a Sachalin. Je přísně tažným druhem. Přilétá k nám velmi pozdě, zpravidla až v květnu, samečci obyčejně o několik dní dříve než samičky. V červnu vyhnízdí a v průběhu srpna až září se už zase stěhují. Směr jejich odletu je zcela jiný než je tomu u převážné většiny našich pěvců, zimují totiž zřejmě hlavně v Indii. 

Základní údaje

Lejsek malý (Ficedula parva). Nejmenší ze čtyř druhů našich lejsků. Typický je pro něj bílý ocas s černým koncem a černým středem. Svrchu je zbarven šedohnědě, na břiše bíle. Starší samečci mají hrdlo a prsa cihlově červené, mladší samečci jen mírně načervenalé a samičky smetanové. Vyskytuje se v listnatých nebo smíšených lesích. Živí se hmyzem, který nejčastěji sbírá ve větvích nebo na kmenech stromů. Hnízdo si staví v polodutinách, štěrbinách apod. Samička snáší 4 až 7 vajec a sama je zahřívá, mláďata pak krmí oba rodiče. Hnízdí jen jednou ročně. Zimoviště lejska malého leží v jižní a jihovýchodní Asii; naši ptáci patrně přezimují v západní Indii, ale není pro to žádný doklad. Na hnízdiště přilétá v květnu a opouští je v srpnu a v září. Silně ohrožený, zvláště chráněný druh.
Autor:  Karel Šťastný
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 30. ledna  2004       rubrika: Pěvci (CH-O)

    Linduška úhorní

    Linduška úhorní je původem stepní pták. U nás hnízdí vzácně v nižších polohách na suchých místech stepního až polopouštního charakteru, jako jsou obnažené písčité či kamenité plochy s minimální vegetační pokryvností,...

     
  • 17. října  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Ořešník kropenatý

    Na Šumavě, v Jeseníkách nebo třeba na Českomoravské vrchovině nás někde na okraji paseky mohou znenadání překvapit drsné, hlasité, varovné skřeky. Tímto osobitým způsobem se představuje jinak plachý lesní pták velikosti...

     
  • 18. dubna  2003     Audio  rubrika: Pěvci (CH-O)

    Lejsek bělokrký (VIDEO)

    Lejsek bělokrký je velikosti štíhlejšího vrabce, je ale kontrastně černobíle zbarvený, dosti podobně jako jeho blízký příbuzný lejsek černohlavý. Samečky těchto dvou druhů ve svatebním šatě rozlišíme ještě poměrně snadno...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas