12. listopadu  2001  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Rehek zahradní (VIDEO)

Rehek zahradní - Foto: Petr Šaj,  BirdPhoto.cz

Rehek zahradníFoto: Petr Šaj, BirdPhoto.cz

Sameček rehka zahradního je jedním z nejkrásněji zbarvených pěvců. Zjara, ve svatebním šatu, má bílé čelo, černé hrdlo a tváře, rezavě červenou hruď, rezavý kostřec a ocas, šedomodrou hřbetní část těla a bělavé břicho. Samička je nenápadná, svrchu jednobarevně šedohnědá, na spodu světlejší, kostřec a ocas jsou rovněž rezavé. Rehek zahradní je velmi neposedný pták, který na sebe upozorní častými podřepy a potřásáním rezavého ocásku.

 

Rehek zahradní

U nás hnízdí rehek zahradní sice pravidelně, ale dosti řídce. Jeho rozšíření pokrývá celé naše území od nížin až vysoko do hor, zpravidla až k horní hranici lesa. Obývá listnaté a smíšené lesy i prosvětlené bory, remízky nebo aleje, nevyhýbá se však ani blízkosti člověka. Hnízdí také v parcích a zahradách. V lidských sídlištích ale není nikdy tak početný jako rehek domácí. Hnízdo zakládá nejraději ve stromových dutinách, zahnízdí však i v různých děrách budov a často použije vyvěšenou hnízdní budku. Někdy postaví hnízdo i volně, ve výklenku, na trámu či výstupku zdi. Charakteristickým znakem je to, že do horního okraje bývá často vpleten zelený mech. 

Potravu rehka zahradního tvoří různý hmyz, pavouci, červi a drobní měkkýši, v létě a na podzim i bobule a měkké plody rostlin. 

V září a říjnu rehci zahradní odlétají na jih. Jejich zimoviště leží od severní až po rovníkovou Afriku. Doba jarního příletu na hnízdiště spadá do konce dubna. V celé Evropě, od Skandinávie až po Středomoří, došlo zhruba v průběhu 70. až 90. let 20. století k prudkému snižování početnosti, referuje se o 60 % i vyšších ztrátách. Tento pokles početnosti je vysvětlován úbytkem starých lesů, mizením vzrostlých stromů v sekundárních biotopech, kombinací s mimořádnými suchy v afrických zimovištích a zvýšeným užívání pesticidů proti mouše tse-tse. V současnosti se však zdá, že se pokles zastavil a početní stavy se zotavují. Ve vrcholových partiích našich hor postižených imisemi, např. v Krušných horách, Orlických horách či Beskydech, je se změnou porostů dokonce patrný vzestup početnosti především v odumírajících a dokonce i zcela mrtvých porostech. 

Základní údaje 

Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) je o málo menší než vrabec. Podobně jako rehek domácí má rezavý ocas, kterým často pocukává. Sameček ve svatebním šatě je velmi nápadně zbarvený - má rudohnědou hruď, černé hrdlo a strany hlavy, bílé čelo, modrošedé temeno a hřbet. V prostém šatě má náprsenku nenápadně bělavou. Samička je svrchu šedohnědá, na spodině naokrověle bělavá. Vyskytuje se v lesích, ale i v parcích, zahradách nebo chatových osadách. Zdržuje se v korunách stromů. Na jaře se živí hlavně hmyzem a dalšími drobnými bezobratlými, za kterými sletuje na zem; v létě a na podzim je v jeho potravě významně zastoupena i rostlinná složka reprezentovaná zejména různými měkkými plody. Hnízdí v dutinách a polodutinách na stromech, na budovách i různých dalších stavbách, na skalách apod. Snůšku 5 až 7 vajíček zahřívá pouze samička, kterou sameček někdy krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Tažný, zimuje v Africe severně od rovníku, jižní Arábii i v jižní Evropě. Přilétá v dubnu, odlétá v srpnu až říjnu. 

Jak vznikaly nahrávky
Na rozdíl od rehka domácího patří k dobrým zpěvákům. Zpěv je výrazný, neobsahuje drsné zvuky a zní melodicky. Začíná dlouhým vysokým tónem, za nímž následuje řada hlubších zvuků. Pokračuje cvrčivými a flétnovými pasážemi, znějícími melancholicky. V toku jsou charakteristické nápadné postoje s rozprostíráním ocásku a krátké přelety, kterými samičce označuje vybranou hnízdní dutinu. Vždy, když jsem našel strom, na kterém ještě před východem slunce s oblibou zpíval, jsem si při nahrávání jeho tesklivou písničku "vychutnával". V koruně listnatého stromu rehek díky svému pestrému zbarvení snadno unikne naší pozornosti. Pozorujeme-li ho dalekohledem, upoutá nás svým chováním. Často nápadně poklonkuje s podřepy a potřásáním rezavého ocásku. Občas se ozve úsečným "tek tek" nebo přeruší zpěv lovem kolem letícího hmyzu obratným manévrem. Na rozdíl od rehka domácího je plachým ptákem a při nahrávání musíme dbát na dobrý úkryt pod spodními větvemi listnatého stromu a nahrávat "proti nebi". Zjistí-li náš zájem, okamžitě přestává zpívat nebo odletí o několik stromů dále a zvědavě kontroluje naše úmysly. Jednou na jaře jsem si postavil stan v listnatém lese, náhodně poblíž obsazené hnízdní dutiny ve vysokém dubu. Rehkovi trvalo asi tři dny, než se smířil s mojí přítomností v lese. Zvykl si na to, že jsme zahajovali svoji ranní aktivitu současně ještě před východem slunce. Nahrávku jsem pak mohl provést ještě před ranní toaletou, ze stanu.
Pavel Pelz

 

Video: MOS, Adolf Goebel 

Autor:  Karel Šťastný
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas