14. ledna  2002  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Straka obecná

Straka obecná - ilustrační foto - Foto: Hans-Jörg Hellwig, Wikimedia Commons

Straka obecná - ilustrační fotoFoto: Hans-Jörg Hellwig, Wikimedia Commons

Často se říká "krade jako straka". Toto rčení má zřejmě kořeny v zálibě straky v lesklých předmětech. Ale tato vlastnost není zřejmě hlavní příčinou toho, že straka patří mezi ptáky, kteří nejsou mezi lidmi oblíbeni. Příčinou je hlavně její pověst plenitele ptačích hnízd.

Straka se živí velmi pestrou potravou, živočišnou i rostlinnou, a na vybírání vajíček či mláďat z hnízd jiných ptáků je skutečně přeborník - to potvrdí každý ornitolog nebo myslivec. Myslivci ji právě proto považují za škodnou a snaží se ji hubit, jak se dá. Ovšem tam, kde snahy myslivců o vyhubení strak byly úspěšné, došlo také k tomu, že ubylo i poštolek a kalousů. Ti totiž ztratili možnost hnízdění ve starých stračích hnízdech. Dnes se ovšem mezi nepřátele strak počítají také obyvatelé měst a dokonce i mnozí ornitologové. Straka totiž, podobně jako někteří další ptáci, se přizpůsobila velice dobře životu v těsné blízkosti člověka, takže dnes můžeme straky spatřit i v centru Prahy nebo i v jiných dalších větších městech. Straka je dnes běžná ve vilových čtvrtích a v příměstských parcích. Dokonce se zdá, že strak je dnes více ve městech než ve volné krajině. 

Potravní zvyklosti strak se s příchodem do měst příliš nezměnily, také je jim mnohdy přičítána vina za pokles početnosti některých drobných pěvců ve městech. Je ovšem velice těžké takovou věc prokázat. I tak se o to pokusili britští ornitologové, kteří ve městech své země tento problém zkoumali a podrobili možný vliv strak na drobné pěvce důkladnému zkoumání. Ukázalo se ovšem, že straky na drobné ptactvo žádný vliv nemají, takže vina, která jim byla přičítána, byla neoprávněná. Nakonec, i kdyby se vliv strak na zpěvné ptactvo ve městech prokázal, zbývá otázka, zda nás to opravňuje k jejich hubení. V čem je nakonec straka takzvaně horší než třeba kos nebo drozd? Možná, že tím jediným negativním prvkem bude její nelibě znějící hlas. 

 

Hlas straky obecné

Vložit na svůj web

Skřehotavý hlas straky nás svádí až k pochybnostem, zda tento pták skutečně patří mezi pěvce, a tedy do společnosti takových mistrů, jako je třeba kos, drozd nebo slavík. Ale je tomu skutečně tak. Straka obecná patří spolu třeba s vránou, havranem nebo krkavcem mezi pěvce. 

Straku nám kromě jejího výrazného skřehotavého hlasu prozradí i její kontrastní černobílé zbarvení. Straka má také velice dlouhý, výrazný, stupňovitý ocas. Na přítomnost strak nás ale může upozornit i jejich hnízdo. To je velmi důkladné. Jako stavební materiál používá straka kromě obvyklých věcí, se kterými se setkáváme i u jiných ptáků, tj. například klacíky, i bláto. To po ztvrdnutí konstrukci hnízda velice zpevňuje a aby toho nebylo málo, tak straka ještě na své hnízdo připevňuje jakousi stříšku z větviček. Výsledné dílo pak připomíná malou pevnost. Při umisťování hnízda dbá tento velmi inteligentní pták také na to, aby bylo co nejhůře přístupné pro nepřátele, takže mnohdy je hnízdo upevněno v tenkých koncových větvích stromů a keřů a my ho můžeme vidět často až po opadu listí. Straka si každý rok staví hnízdo nové a stará hnízda zůstávají, díky své dokonalosti, ještě dlouhou dobu v krajině. Ale ani prázdná hnízda nezůstávají bez užitku. Stará stračí hnízda s oblibou obsazují druhy, které si samy hnízdo postavit neumí, např. poštolka nebo kalous ušatý. Takže straka vlastně nepřímo svou stavební činností napomáhá hnízdění dalších druhů ve volné krajině. 

Základní údaje 

Straka obecná (Pica pica) je větší než hrdlička, kontrastně černo-bíle zbarvená, s dlouhým stupňovitým ocasem. Vyskytuje se v krajině, kde se střídají louky a pole s lesíky nebo skupinami stromů, a v poslední době velmi početně i v lidských sídlech. Živí se jednak semeny a plody, jednak hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy, ale také drobnými obratlovci; škodí vybíráním ptačích vajec a mláďat. Hnízdo staví na nepřístupných místech - vysoko na stromech, v trnitých keřích apod. Hnízdění začíná v dubnu nebo v první polovině května. Snůšku, ve které bývá 6 až 7 vajíček, obvykle zahřívá pouze samice, mláďata jsou však krmena oběma rodiči. Stálý druh. 

Jak vznikaly nahrávky
Při své první návštěvě tehdejší NDR v roce 1971 jsem byl velmi překvapen, když jsem i v malých městech viděl straky posedávat na anténách umístěných na střechách místních paneláků. Od té doby se však mnoho změnilo a straka nyní u nás patří i ve městech k běžným ptákům. Hlasy strak jsou nápadné a charakteristické. Jsou to skřehotavé zvuky, které zaslechneme zpravidla během celého roku. Na jaře se ozve straka i jakousi směsicí štěbetavých a skřehotavých zvuků. Při pokusech o nahrávku hlasových projevů straky zjistíme, že se jedná o ptáky velmi opatrné a vůči člověku nedůvěřivé. Nezbývá než zvolit a vyhledat poblíž hnízda velmi dobrý úkryt. K jakýmkoliv změnám nebo novým předmětům ve svém teritoriu jsou ptáci velmi citlivý. Podezřelé místo poblíž hnízda ostražitě kontrolují a věnují mu mimořádnou pozornost. Do upraveného úkrytu jsem se musel vracet až po několika dnech, pochopitelně v okamžiku, kdy straky od hnízda odletěly.
Pavel Pelz
Autor:  Petr Voříšek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace