7. prosince  2001  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Pěnice pokřovní

Pěnice pokřovní - Foto: Zdeněk Tunka,  BirdPhoto.cz

Pěnice pokřovníFoto: Zdeněk Tunka, BirdPhoto.cz

Pěnice pokřovní je sice poměrně běžný pták, rozšířený téměř po celém našem území, ale dosti uniká pozornosti lidí. A to i přesto, že často žije v jejich těsné blízkosti. Jak napovídá i její druhové jméno, obývá především křoviny a mladé porosty nejrůznějších dřevin při okrajích lesů, v polních remízcích, ve větrolamech, ale také třeba v parcích, zahradách a na hřbitovech. Když si zapamatujeme její zpěv, zcela jistě pěnici pokřovní na jaře mezi dalšími ptačími hlasy objevíme.

 

Zpěv pěnice pokřovní

Vložit na svůj web

Spatřit ji, to je ale poněkud těžší. Tento drobný ptáček je nejmenší z našich pěnic a je zbarven velmi nenápadně, šedě až hnědavě šedě, jen bradu a hrdlo má bílé. Nenápadně se pohybuje ve změti větví a listí ve křoví, kde si také poměrně nízko nad zemí staví své hnízdo, které je spletené z trávy a kořínků. 

Samička snáší většinou čtyři až pět vajíček, která oba rodiče střídavě zahřívají. To jim trvá dvanáct až třináct dnů. Mláďata, která se z nich potom vylíhnou, jsou krmena oběma rodiči. 

Pěnice pokřovní je tažná. Na hnízdiště přilétá ve druhé polovině dubna a na cestu do zimovišť se vydává v srpnu až září. Táhne jihovýchodním směrem, tedy přes Balkán a dále potom přes východní Středomoří až do východní Afriky. 

V potravě pěnice pokřovní převládají nejrůznější bezobratlí, hlavně hmyz. Na sklonku léta se pak významnější součástí jídelníčku stávají i bobule keřů, třeba černého bezu. 

Výsledky sčítání ptáků nám neukazují, že by se v počtech pěnic pokřovních v České republice něco významného dělo, že by počty klesaly, nebo naopak výrazně stoupaly, takže se zdá, že jejich stavy se v České republice udržují na víceméně stálé úrovni. 

Základní údaje 

Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je menší a štíhlejší než vrabec. Celkové zbarvení hnědošedé, znaky důležitými pro určení jsou bílé hrdlo, tmavošedá skvrna na tváři a bílé okraje ocasu. Vyskytuje se v křovinách, mladých porostech dřevin, v parcích, zahradách a na hřbitovech. Potrava živočišná, koncem léta i rostlinná (bobule). Hnízdo staví v husté spleti větví nízko nad zemí. Snůšku 4 až 5 vajec zahřívají oba rodiče, kteří také společně pečují o mláďata. Tažná, zimuje ve východní Africe. Přilétá v dubnu, odlétá v září. 

Jak vznikaly nahrávky
Zpěv pěnice pokřovní zaslechneme často z křovinatých porostů všeho druhu. Od mnoha samečků však neuslyšíme úplný zpěv, takže pro ideální nahrávku je třeba pečlivě vybírat. Úplný zpěv sestává ze tří oddílů, z nichž první dva někteří samečci vynechávají. Úvodí část je velmi tiché a jemné pískání. Druhý oddíl je drmolivé švitoření sestávající ze škrtavých hvizdů. Poslední část je řada až asi deseti rytmicky přednesených slabik, znějících jako "dli dli dli".
Pavel Pelz
Autor:  Petr Voříšek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas