7. listopadu  2001  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Skřivan polní

Skřivan polní - Foto: Petr Šaj,  BirdPhoto.cz

Skřivan polníFoto: Petr Šaj, BirdPhoto.cz

Zpěv skřivana polního patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. Skřivan byl dříve znám každému, kdo pracoval na polích. V posledních letech se však jeho početnost velice snížila. Není to pouze důsledkem trvalých odchytů skřivanů za kulinářskými účely ve Středomoří, ale především důsledkem chemizace našeho zemědělství. Ta likviduje potravu skřivaních mláďat, drobné polní živočichy, ale i potravu dospělých skřivanů, což jsou převážně semena plevelů. Nicméně stále můžeme ještě často skřivany na našich polích slyšet. A nejen na polích, ale i na pláních našich nejvyšších pohoří - Krkonoš nebo Jeseníků.

Zpěv skřivanů upoutával svým půvabem a melodičností nejen prosté sedláky, ale i hudební skladatele. Vždyť v jednom zpěvu bylo zaznamenáno až 700 různých motivů s hudebními formami jako typ staccato nebo glissanda. 

 

Skřivan polní

Vložit na svůj web

Naproti tomu vzhled skřivana je málo známý. Je to menší pták typického skvrnitě hnědého zbarvení s krycím významem. Toto nenápadné zbarvení svědčí o stepním původu skřivanů, osídlujících naše kraje ve větším počtu teprve až po vykácení lesů a vzniku kulturní stepi. 

Také hnízdní revír skřivana je vyznačován způsobem pro stepní ptáky typickým - letem ve vzduchu. Skřivan se při letu třepotá, krouží nad hnízdem a nakonec se vrhá střemhlav k zemi. Výška letu při zpěvu bývá 40 až 400 metrů a zpěv sám trvá v průměru dvě až dvě a půl minuty. Ovšem značná část skřivanů je schopna zpívat mnohem déle, přes 5 minut, a rekordní záznam je dokonce 68 minut nepřetržitého zpěvu. 

Skřivani zpívají zjara ihned po příletu a je známé úsloví o skřivanu, který si musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Toto úsloví je literárně známé u nás již z 16. století a o jeho původu jsou různé teorie. Skřivani k nám totiž přilétají v rozmezí zhruba jednoho měsíce, mezi 15. únorem a 15. březnem, a od příletu do konce léta je také nejlépe slyšet skřivaní zpěv. 

Základní práce 

Skřivan polní (Alauda arvensis) je větší a štíhlejší než vrabec, s poněkud prodlouženým peřím na temeni hlavy. Při zpěvu se vznáší třepetavým letem vysoko na obloze, po zmlknutí padá s přiloženými křídly k zemi. Původně druh suchých stepí, který podobnému prostředí dává přednost i v kulturní krajině. V potravě převažuje zjara a v létě hmyz, v ostatních obdobích se živí hlavně semeny rostlin. Hnízdo je umístěno na zemi. Ve snůšce bývají 3 až 4 vejce. Zahřívá je pouze samička, mláďata krmí oba rodiče. Z naprosté většiny tažný, zimoviště leží v západní Evropě. Přílet na hnízdiště vrcholí koncem února, odlétá během října. 

Jak vznikaly nahrávky
Náš nejznámější pěvec vynikající dlouhým, plynulým, nepřerušovaným a rozmanitě proměnlivým zpěvem. Vylétne odněkud z pole a již v nevelké výšce začíná zpívat. Se zvukovým záznamem začínáme ihned po jeho startu ze země. V té chvíli máme možnost dostat se přímo pod pomalu třepotavě vzlétajícího ptáka, který se v několikametrové výšce již nedá od zpěvu zradit. K nahrávce je nutno použít mikrofon s ostře vyjádřenou směrovou charakteristikou a neustále ho zaměřovat na létajícího ptáka. Tak, jak se skřivan při stoupajícím letu od nás pomalu vzdaluje, postupně zvyšujeme úroveň hlasitosti zaznamenávaného signálu. Počkat si s nahráváním na skřivana snášejícího se pomalým letem opět k zemi není výhodné, protože v určité výšce přestává zpívat, přitáhne křídla k tělu a střemhlav padá šikmo k zemi. Před přistáváním je také nesrovnatelně opatrnější a k zemi zapadá daleko od nás. K hnízdu se pak vrací během po zemi.
Pavel Pelz
Autor:  Karel Hudec
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas