2. října  2001  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Strnad luční

Strnad luční - Foto: Luděk Boucný,  BirdPhoto.cz

Strnad lučníFoto: Luděk Boucný, BirdPhoto.cz

Strnad luční svým nenápadným zbarvením trochu připomíná dobře známého skřivana. Je celý hnědavý, pouze na prsou a na bříšku má hnědavé cákance, umístěné na světlém podkladu. Poměrně robustní zobák pak nezapře zálibu v semenech nejrůznějšího typu.

 

Zpěv strnada lučního

Vložit na svůj web

Zpěv tohoto největšího evropského strnada je velmi jednoduchý, několikaslabičný a stále se opakující trylek. Každá strofa je přitom zakončena charakteristickým vrzavým zvukem, který nám může připomínat chrastění svazku klíčů. Na druhou stranu je ale jeho zpěv natolik charakteristický, že si ho stěží můžeme splést s jiným druhem. 

Kde se ale můžeme se strnadem lučním v přírodě setkat? Mezi jeho nejoblíbenější prostředí patří otevřená krajina v nižších nadmořských polohách v podobě kosených i nekosených luk, pastvin, neudržovaných ploch zarůstajících ruderálními bylinami, vřesovišť či okrajů obilných polí. Přestože strnad luční v naprosté většině případů hnízdí i sbírá potravu na zemi, samečci s oblibou vysedávají na vyvýšených místech, jako jsou telegrafní sloupy, dráty elektrického vedení, špičky stromů či keřů či jen vyčnívající suché byliny. Z těchto míst pak také ostatním samečkům a samičkám, kterých jeden sameček může mít několik, předvádějí svou písničku. 

Podle popisu prostředí strnada lučního by se mohlo zdát, že se s tímto ptáčkem můžeme setkat téměř kdekoliv. Bohužel, početnost strnadů lučních na většině jejich evropského areálu klesá již od 50. let 20. století. Nejinak tomu bylo i u nás, těžištěm jejich výskytu zůstalo Polabí, Podkrušnohoří a jižní Morava. Nicméně v posledních deseti letech se zdá, že početnost těchto strnadů pomalu stoupá, a začínají se tak objevovat i na místech, odkud dříve nebyli známi. Šance, že z jara uslyšíme během toulek přírodou charakteristický vrzavý zpěv strnada lučního, je tak stále vyšší. 

Základní údaje 

Strnad luční (Miliaria calandra). Výrazně větší než vrabec, shora zbarvený šedohnědě, zespodu světlejší, s nazelenalým kostřecem. Na rozdíl od strnada obecného nemá v ocase bílou barvu. Obyvatel nižších poloh s loukami a skupinami keřů nebo stromků, častěji u vod. Potrava je tvořena jak semeny a částmi rostlin, tak hmyzem. Hnízdo je zpravidla na zemi v trávě. Samička začíná od konce dubna snášet 3 až 5 vajíček, která zahřívá bez pomoci samce. Rovněž mláďata jsou zpočátku krmena jen samicí, až později se zapojuje i samec. Stálý a částečně tažný druh. Na zimu vytváří hejna, která se potulují v okolí hnízdišť; menší část našich ptáků odlétá pravděpodobně na jih Evropy. Kriticky ohrožený druh, podle zákona zvláště chráněný. 

Jak vznikaly nahrávky
Na jaře sameček sedává vzpřímeně na vrcholcích stromů nebo keřů a neúnavně opakuje jednoduchou písničku. Zpěv sestává ze směsi cvrčivých a vrzavých tónů, které uvádí jednoslabičnými sykavými zvuky. Občas změní místo svého zpěvu těžkopádným třepetavým letem. Stavy strnadů lučních nejsou nijak početné. Z některých lokalit za posledních padesát let úplně vymizel. Hnízdí nyní jen místy a roztroušeně. Pro záznam jeho hlasu je nejdůležitější nejdříve nalézt obsazenou, vhodnou a hlavně tichou lokalitu. Zpěv totiž není nijak hlasitý a může snadno v okolních zvucích zaniknout. Ozývá se sice také někdy na podzim, ale jarní zpěv je úplnější a je třeba mu dát přednost.
Pavel Pelz
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas