4. září  2001  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Strnad obecný

Strnad obecný - Foto: Alan Vernon, flickr.com

Strnad obecnýFoto: Alan Vernon, flickr.com

Ještě v poválečných letech patřil zpěv strnada obecného neodmyslitelně k české krajině. Vždyť šlo o jednoho z nejběžnějších ptáků hnízdícího snad na každé mezi. S rozoráním mezí a vybudováním scelených lánů se však stavy strnadů mnohonásobně snížily. Dnes jen těžko odhadnout kolikrát, protože z dřívějších dob neexistují žádné podrobnější kvantitativní údaje. Sám odhaduji dnešní stav sotva na 1/50 původních počtů. Ostatně podobný osud potkal i další dva druhy strnadů - strnada zahradního a lučního, ale i skřivana polního, koroptev, křepelku a řadu dalších ptáků.

 

Zpěv strnada obecného

Vložit na svůj web

Na rozdíl od většiny zpěvných ptáků přednáší strnad obecný svou písničku vytrvale i v parných letních dnech, třeba v pravé poledne. Jeho hnízdění se totiž nezřídka protáhne až do srpna, protože mívá velmi vysoké ztráty při hnízdění. Hnízdí totiž na zemi, hnízda nebývají příliš ukrytá, a tak se stávají snadnou kořistí predátorů. 

Ve zpěvu strnada obecného existují dvě varianty. Běžnější je písnička s poslední slabikou tázavou, místy však někteří ptáci končí klesající slabikou. V takovém případě pak zpěv vzdáleně připomíná strnada zahradního, jehož zpěv tvoří všehovšudy jen tři čtyři slabiky s poslední slabikou vždy sníženou. Pro srovnání si oba druhy poslechněte. 

 

Zpěv strnada obecného

Vložit na svůj web

 

Zpěv strnada zahradního

Vložit na svůj web

Strnad zahradní je dnes u nás velmi vzácným ptákem. V mizivém počtu se udržel jen v nemnoha útočištích především v Českém Středohoří, a jak jsme s překvapením zjistili, v rozryté krajině na výsypkách pod Krušnými horami. Strnad zahradní je velice krásně vybarvený ptáček. Sameček na rozdíl od strnada obecného, který je citrónově žlutý, je skořicově hnědý s šedou hlavou, s červeným zobáčkem a výrazným žlutým okružím okolo oka. 

Zdá se, že s pomalým ozdravováním naší krajiny, hlavně snížením používaných chemických prostředků v zemědělství, se ptákům žijícím v otevřené krajině začíná přece jen blýskat na lepší časy. Opět jsou častěji slyšet křepelky, místy se výrazně zlepšil stav koroptví a i zpěv strnada obecného je slyšet častěji. 

Základní údaje 

Strnad obecný (Emberiza citrinella). Velikosti vrabce, má světle rezavohnědý kostřec a bílé okraje vnějších ocasních per. Původně obyvatel lesostepí, nyní v zemědělské krajině s křovinatými mezemi a v alejích podél silnic. Stálý a částečně tažný. Hnízdo staví většinou na zemi. Mláďata krmí hmyzem; jinak v potravě převažuje rostlinná složka tvořená hlavně semeny. 

Jak vznikaly nahrávky
Strnad obecný zpívá již od prvních jarních dnů po celé léto až do podzimu. Za časného jara je ale jeho zpěv většinou neúplný. Pro nahrávku musíme vyhledat tichou lokalitu, kde nezpívají ani ostatní naši hlasitě se projevující ptáci, jako kosi a drozdi. Nejlepších výsledků jsem dosáhl tak, že jsem si vyhledal jeho oblíbený strom a za bezvětří jsem pod ním počkal na jeho zpěv. Směrový mikrofon je nutné nařídit přímo vzhůru proti nebi, aby záznam nebyl ovlivněn zvuky z okolí.
Pavel Pelz
Autor:  Jiří Formánek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace