7. března  2002  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Sýkora koňadra (VIDEO)

Sýkora koňadra (Parus major) - Foto: Sander van der Molen, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Sýkora koňadra (Parus major)Foto: Sander van der Molen, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Vždycky když poprvé zaslechnu po dlouhých zimních dnech vesele znějící rytmické volání sýkory koňadry, ptám se, jak jen to ty sýkory bez kalendáře poznají, že už se přehoupl slunovrat a že je třeba přivolávat jaro. Nechce se člověku věřit, že takzvané biologické hodiny, které každý živočich v sobě nosí, jdou tak přesně. Když se za slunečného teplejšího rána začnou v parcích a zahradách všechny sýkory předhánět ve zpěvu, můžeme si všimnout, jak rozdílným způsobem jednotliví ptáci tu svou jednoduchou písničku přednášejí.

 

Sýkora koňadra

Vložit na svůj web

Dodržují rytmus, avšak sled, výšku a počet tónů obměňují. Vytvářejí tak celou řadu variant. Když si představíte, že každá koňadra umí těch svých variant až deset, není divu, že někdy i zkušeného ornitologa přivede nezvyklejší varianta do rozpaků a hned nepozná, o který ptačí druh jde. Já se přiznám, že mě občas na jaře některá sýkorka napálí, protože za rok vždycky méně časté varianty zapomenu. 

Sýkora koňadra shání krmení pro mladé. - Foto: Armin Kübelbeck, Wikimedia Commons

Sýkora koňadra shání krmení pro mladé.Foto: Armin Kübelbeck, Wikimedia Commons

Mimochodem víte, že u nás tráví zimu i velké množství sýkor z velmi vzdálených míst v severní a východní Evropě? V krutějších zimách k nám přilétají sýkory nejen z Polska a Běloruska, ale dokonce až z oblastí daleko za Moskvou, z podhůří Uralu. Máme o tom celou řadu dokladů kroužkovaných sýkor. Naproti tomu část našich sýkor, především mladí ptáci, přezimují u Jadranu a v teplém jižním podhůří Alp v Itálii a Francii. Tenhle jev je jedním z mnoha překvapení, které přineslo kroužkování ptáků. Vždyť dříve byly sýkory koňadry považovány za typicky stálé ptáky. 

Základní údaje 

Sýkora koňadra (Parus major). Nejběžnější sýkora, velikosti štíhlého vrabce. Hlava je až na bílé tváře černá, černá barva (oproti jiným druhům sýkor) tvoří i náprsenku a pokračuje až na žlutě zbarvené břicho. Mimo dobu hnízdění se koňadra spolu s jinými sýkorami sdružuje v hejnka. Běžný druh v lesích všech typů, zahradách apod. Velmi obratně se ve všech polohách pohybuje po větvích. Živí se převážně hmyzem, na podzim a v zimě pak semeny, pupeny apod. Hnízdění, které začíná v dubnu nebo v květnu, probíhá výhradně v dutinách. Hnízdí dvakrát za rok. Snůšku 6 až 12 vajíček zahřívá zpravidla pouze samička a sameček ji krmí, o mláďata se pak starají oba rodiče. Přelétavá a zčásti tažná (menší část našich ptáků odlétá jihozápadním směrem, u nás zimující koňadry pocházejí ze severovýchodu a východu). 

Jak vznikaly nahrávky
Koňadry se začínají ozývat již od prvních slunných dnů v předjaří. Při zpěvu samečci neúnavně opakují jasné a zvučné, až několikaslabičné popěvky, které nejrůznějším způsobem za sebou seřazují a kombinují. Mezi koňadrami nacházíme zpěváky nejrůznějších kvalit, od špatných až po velmi zdatné. Někteří samečkové se ozývají skoro nemelodickými sykavými tóny, zatímco ti nadaní zpívají jasně zvonivé, hlasité a čistě znějící motivy. Od některých koňader slyšíme dokonalé, příjemně znějící melodické zvonkohry. Při pokusech o záznam jejich zpěvu jsem si vždy připadal jako potulný examinátor, který bloudí přírodou a hledá v lesích dosud neobjevené talenty. Potíž je v tom, že je to časově velmi náročná činnost. Svého zpěváka musíme vybrat poslechem na dostatečně velkou vzdálenost. Pak se teprve můžeme ke svému objektu opatrně přibližovat a dát mu čas, aby si na naši přítomnost zvyknul. Koňadry v parku nejsou nijak plaší ptáci, ale v lese je to jiné. Podaří se nám sice přiblížit, ale nepodaří se nám samečka koňadry přimět ke spontánnímu zpěvu. Takže je potřeba čas a trpělivost.
Pavel Pelz

 

 

Video: MOS, Adolf Goebel 

Autor:  Jiří Formánek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace