23. července  2001  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Sýkořice vousatá

Sýkořice vousatá - Foto: Kaeptn chemnitz, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Sýkořice vousatáFoto: Kaeptn chemnitz, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Krátký, ale melodicky znějící zvonkový hlas sýkořice vousaté můžeme u nás slyšet pouze v jediném prostředí - rozsáhlých rákosinách. Pozorovat ji přitom není jednoduché: znamená to buď brodit se často po pás vodou v rákosinách, nebo pozorovat hejnko sýkořic, jak občas nízko nad vrcholky rákosu přeletuje z jedné části rákosiny na druhou.

 

Hlas sýkořice vousaté

Vložit na svůj web

Ale pokud můžeme samce sýkořice pozorovat zblízka, je to zážitek až exotický: tmavookrové tělo s dlouhým stupňovitým ocasem, světle šedá hlava s nápadným dlouhým černým vousem a zářivě oranžově žluté oko, dodávající hlavě podle lidského dojmu až zlého, dravčího výrazu. Samice je méně kontrastně zbarvená a také oko, více do hněda zbarvené, má mírnější vzhled. Všichni jedinci však umějí akrobaticky šplhat po rákosinách, často s roznožením mezi dva stonky. 

Sýkořice obývají naše rákosiny teprve v posledních padesáti letech. I předtím byly u nás v některých letech pozorovány, dokonce v zimě 1849 hejno asi 120 ptáků na rybníku u Středokluk, ale vždy jako velká zimní vzácnost, jejíž výskyt byl důvodem k odstřelení pro nějakou sbírku. Teprve v roce 1951 bylo nalezeno první hnízdo na jižní Moravě a do roku 1960 se sýkořice rozšířily do všech našich rybničních oblastí. Jejich počty však dosti kolísají, a tak jsou období, kdy hnízdí jednotlivé páry, zatímco jindy na stejném místě hnízdí desítky párů. Rychlé rozmnožení na vhodných místech je zřejmě úspěšnou strategií přežívání druhu: Když se v Nizozemí po roce 1950 začalo s vysušováním Zuiderského jezera, byly ohrazené poldry nejdříve osety na obrovských plochách rákosem. V nich se během následujících let vytvořila populace sýkořic odhadovaná na 10 000 párů. Po odstranění rákosin po roce 1965 se pak tyto sýkořice explozivně rozšířily do střední Evropy. 

 

Hlas sýkořic na hnízdišti

Vložit na svůj web

Sýkořice si stavějí hnízda v hustých trsech rákosu nebo ostřice nízko nad vodou. Se snášením 5 - 6 vajec začínají již od konce března a hnízdí někdy i třikrát do roka. Na vejcích sedí samec i samice, mláďata vylézají z hnízda ještě neschopná letu, ale umějí již dobře šplhat. Zajímavostí u mláďat jsou výrazně barevné bradavky v ústní dutině, sloužící k orientaci dospělých ptáků přinášejících potravu. Tou je v době hnízdění především hmyz a jeho larvy, u mláďat převažují v potravě pavouci. Od podzimu do jara se však sýkořice živí v naprosto převažujícím množství semeny rákosu a k jeho zpracování se pro tuto dobu dokonce mění skladba žaludeční stěny. Většina našich sýkořic však tráví zimu poněkud jižněji, v tisícihektarových rákosinách na Neziderském jezeře a ve Středomoří, zejména v Itálii. 

 

Sýkořice na hnízdě

Vložit na svůj web

Základní údaje 

Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Pěvec z exotické čeledi timaliovitých, která je v Evropě zastoupena pouze tímto jediným druhem. Velikosti vrabce, s dlouhým stupňovitým ocasem. Sameček má hřbet a část křídel rezavě okrové, spodinu těla světlou a přední část boků růžovou; nápadným rozlišovacím znakem je černý vous na hlavě. Samička je zbarvena méně výrazně a černý vous jí chybí. Vyskytuje se v rozlehlých rákosinách. Ve vegetačním období se živí hmyzem, od podzimu semeny rákosu a dalších rostlin. Hnízdo staví v rostlinstvu nízko nad zemí. Ve snůšce je 4 až 5 vajíček, při jejichž zahřívání se střídají oba rodiče. Ti také rovným dílem pečují o mláďata. Stálý a přelétavý druh. Spadá mezi zvláště chráněné živočichy, do kategorie silně ohrožených druhů. 

Jak vznikaly nahrávky
S tímto poměrně vzácným ptákem se můžeme u nás setkat jen na několika lokalitách. Po opakovaných pokusech se mi podařilo pořídit nahrávku hlasu na rybníku Nesyt na jižní Moravě. Přírodním prostředím sýkořice jsou velké a husté porosty vysokého rákosu s trvalou vodní hladinou. Trvale se zdržuje v rozlehlém rákosovém porostu, který mistrně a hbitě prolézá. Pouze na chvíli se zdrží v bezprostřední blízkosti hnízda, které bývá umístěno těsně nad hladinou vody v hustém starém porostu. K získání nahrávky jsem proto musel projít desítky metrů rákosem asi metrovou vodou do blízkosti hnízda. Zde se střídali samec i samice v krmení mladých a z bezprostřední blízkosti vynikaly jejich oranžově žluté kuželovité zobáky. Hbité prolézání hustého rákosu na cestě k hnízdu doprovázeli ptáci nosově znějícími hlasy. Při pořizování nahrávky bylo mou největší starostí neupadnout s nahrávacím zařízením nebo ho nenamočit.
Pavel Pelz
Autor:  Karel Hudec
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas