13. září  2002  rubrika: Pěvci (P-Ž)

Vrabec polní (VIDEO)

Vrabec polní - Foto:  Laitche, Wikipedia, public domain - volné dílo

Vrabec polníFoto:  Laitche, Wikipedia, public domain - volné dílo

Vrabec polní má velice širokou oblast výskytu, od Irska na západě přes celou Evropu a střední Asii až do Japonska a Indonésie. Od domácího vrabce se liší poněkud menší velikostí a zbarvením. Nápadná je u něho zejména kresba hlavy - temeno je celé červenohnědé a na bílých tvářích je výrazná okrouhlá černá skvrna. Od vrabce domácího se liší také hlasem. Ten je slabší, jemnější, a to jak vábení, tak i zpěv, který je jakousi směsicí různých tónů.

 

Vrabec polní

Vložit na svůj web

O místě původu vrabců se příliš neví. Člověk ho totiž zastřel svým zemědělským hospodařením a následnými změnami krajiny, kterým se všechny druhy vrabců snadno přizpůsobily. Člověk jim poskytl pěstováním obilí nepřeberné množství rostlinných semen, která vrabci svými krátkými silnými zobáky snadno sezobnou nebo vydolují z klasu a upraví pro trávení. V době krmení mladých však všichni vrabci sbírají živočišnou potravu, což jsou především malí drobní živočichové a hlavně hmyz. 

Vrabec polní obývá také jiné prostředí než vrabec domácí, i když na mnoha místech se oba druhy sejdou, zejména na okrajích vesnic. Na polích po vyhnízdění tvoří často společná hejna zapadající na obilí. Vrabce polního ale málokdy potkáme v centrech měst, častý je ve vesnicích nebo na periferiích, zahradách, křovinatých stráních či světlých listnatých lesích. Pro hnízdo si vybírá dutiny ve stromech, v zemi a kdysi byl známý pod jménem studnář, protože sídlil pod zemí mezi kameny tvořícími okruží vyhloubených studní. 

Do hnízda snáší od půlky dubna do konce července 4 - 6 vajec a v nížinách hnízdí až třikrát ročně. Po vyhnízdění se hejna polních vrabců spolu s jinými ptáky často potulují kolem hnízdišť, ale někteří vrabci z jižní Moravy se podívali až do Středomoří, do Itálie nebo Chorvatska. 

Základní údaje

Vrabec polní (Passer montanus) je menší a štíhlejší než vrabec domácí. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, od samců vrabce domácího se liší čistě bílými tvářemi s černou skvrnou uprostřed, bílým obojkem kolem krku a hnědým vrchem hlavy. Obývá nejen zemědělskou krajinu s alejemi, sady a lesíky, ale také vesnice a okraje měst. Živí se semeny plevelů i kulturních rostlin a hmyzem. Hnízdí od dubna, až třikrát ročně. Hnízdo staví v dutinách stromů a v ptačích budkách, někdy například také ve spodině hnízd čápů nebo velkých dravců. Vajíčka, kterých ve hnízdě bývá 4 až 6, zahřívají oba rodiče, větší je však podíl samice. Rovněž o mláďata pečují oba staří ptáci. Stálý druh.


 

Video: MOS, Adolf Goebel 

Autor:  Karel Hudec
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 25. října  2011 v 12:55     Audio  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Strnad rákosní (VIDEO)

    Strnad rákosní vyluzuje jednotvárný, ale rytmický zpěv. Je to pták velký jako vrabec, s hnědě skvrnitými křídly a hřbetem, černou hlavou, bradou a voletem a s bílým vousem a límečkem kolem krku. Ocas je delší než u vrabce a pták jím...

     
  • 7. října  2011 v 15:52       rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Rákosník proužkovaný (VIDEO)

    Okraje rákosin u rybníků, ostřicové porosty prorůstající nízkými vrbovými křovinami tvoří typický biotop rákosníka proužkovaného. Jeho zpěv je souvislé rychlé střídání skřípavých, vrzavých, cvrčivých slabik s charakteristickým...

     
  • 28. listopadu  2003     Fotogalerie  rubrika: Pěvci (P-Ž)

    Ťuhýk šedý

    I když ťuhýk šedý dosahuje velikosti kosa a je výrazně šedě, černě a bíle zbarven, jen málokdy si ho v přírodě povšimneme, protože žije nenápadně samotářsky nebo nejvýše v párech, bez hnutí sedává na vyvýšených pozorovatelnách,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas