8. srpna  2001  rubrika: Potápky

Potápka roháč (VIDEO)

Potápka roháč - Foto: Luděk Boucný

Potápka roháčFoto: Luděk Boucný

Již od časného předjaří dotváří atmosféru každého většího rybníka velice pestrá směsice hlasů. Na ní se velice často podílí i všeobecně známá potápka roháč. Ihned po příletu ze zimovišť kolem poloviny března začíná její tok.

Tok roháče však nespočívá jen v hlasových projevech, velice atraktivní je i doprovodné chování, které s trochou nadsázky můžeme přirovnat k předepsaným figurám, jak je to kupříkladu u krasobruslařských soutěží. Tok obvykle začíná čelním přibližováním partnerů ze vzdálenosti přibližně deseti metrů s krkem nataženým nízko nad hladinou. Po těsném přiblížení zvedají oba partneři hlavu, široce rozevírají ozdobný péřový límec a vztyčují péřové růžky. Ptáci pak potřásají hlavou, jako by z ní setřásali kapky vody a současně se již nám známým způsobem zdraví. 

 

Potápka roháč

Vložit na svůj web

Pak se obvykle k sobě přiblíží natolik, že dochází až k fyzickému kontaktu jejich hrudí. Někdy tok pokračuje i dalším, neméně efektním způsobem, který spočívá v tom, že se začnou potápět, ze dna vynášejí v zobáku vodní rostliny a vše vrcholí v závěrečné figuře, kdy se jeden proti druhému maximálně vztyčuje na hladině a jako by si nabízejí stavební materiál na hnízdo. Takovýto popis však nikdy nenahradí osobní zážitek. 

V průběhu období toku si spárovaní roháči vyhlédnou vhodné místo pro stavbu hnízda a tento okrsek pak začnou společně obhajovat. Hnízdo staví obvykle na kraji rákosin, vzácností však nejsou ani hnízda na mělčinách na téměř volné hladině. Ledabylé hnízdo z polozetlelého i čerstvého rostlinného materiálu má tvar menší či větší kupky, která je nahoře skoro rovná, jen s malou prohlubeninou pro vejce. Hnízda se buď dotýkají základnou podkladu nebo, což je velice zajímavé, někdy staví tak zvaná plovoucí hnízda, která jsou jen lehce kotvená okolní vegetací. 

 

Potápka roháč

Vložit na svůj web

Přeskočíme-li období inkubace vajec, to znamená 25 - 29 dnů, můžeme se stát svědky další zajímavosti ze života roháče. Tou je chování mláďat, která ač jsou schopna takřka hned po narození plavání i potápění, tráví většinu času v peří na zádech svých rodičů. Taková podívaná se nám může naskytnout již v polovině května. Úspěšným rodičům z peří na zádech pak jen vykukují zvědavé hlavičky mláďat. Bez zajímavosti snad není ani to, že rodiče jsou schopni se s mláďaty i potápět. 

Základní údaje 

Potápka roháč (Podiceps cristatus) je naše největší a nejběžnější potápka, přibližně velikosti kachny divoké. Hřbet má černohnědý, spodinu těla a přední část krku svítivě bílé. Pro svatební šat jsou typické černé "růžky" a za bílými tvářemi límcovitě odstávající pera. Živí se převážně rybami, ale také žábami, hmyzem a měkkýši, za kterými se potápí většinou jen do menších hloubek (dokáže se však potopit i do více než 40 metrů). Hnízdí na většině našich rybníků, kde lze ihned po jarním příletu sledovat její nápadný a zajímavý tok. Hnízdo plave na vodě nebo na mělčinách dosedá na dno. Na zahřívání snůšky, která obvykle čítá 3 až 5 vajíček, má větší podíl samice. Vylíhlá mláďata jsou ihned schopna plavat a potápět se, rodiče je však prvních šest týdnů většinu času vozí na zádech. Naši roháči jsou tažní, do Středomoří odlétají zimovat od srpna do října a vracejí se v březnu. Patří mezi zvláště chráněné a ohrožené druhy 

Jak vznikaly nahrávky
Hlasy roháčů jsou hrubé a poměrně hlasité. Jen mláďata žadonící o potravu se ozývají jemnými, pískavými hlasy. Abychom chování tokajících roháčů svojí přítomností neovlivnili, je třeba nahrávat ve vzdálenosti větší než asi 50 metrů. S výhodou využíváme fyzikálních znalostí o šíření akustických vln v přírodě. Na jaře a v létě leží v těsné blízkosti vodní hladiny studenější vzduch než ve výše položených vrstvách. V nerovnoměrně ohřátém vzduchu nad vodní plochou se ohýbají zvukové vlny směrem k vodní hladině. Tím se soustřeďuje zvuková energie do nízké vrstvy nad vodou, což se projeví zvýšenou slyšitelností hlasů přicházejících z vodní hladiny. Tohoto jevu je možno s úspěchem využít při záznamu hlasů ptáků plujících po klidné hladině, a proto nahráváme dobrým směrovým mikrofonem umístěným těsně nad hladinou.
Pavel Pelz


 

 

 

Video: MOS, Jarmila Kačírková, Adolf Goebel
 

Autor:  Petr Vlasák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 7. října  2011 v 14:08       rubrika: Potápky

    Potápka malá (VIDEO)

    Při jarní procházce po hrázi rybníka můžeme zaslechnout nejrůznější zvuky a hlasy ptáků, které vzbudí naši pozornost. Často však bezradně pátráme po jejich původcích, zvlášť když se ozývají z porostů rákosin. Jedním...

     
  • 7. listopadu  2003       rubrika: Potápky

    Potáplice severní (VIDEO)

    Potáplice severní se vyskytuje v arktické a boreální zóně Evropy, Asie a Severní Ameriky a u nás se objevuje obvykle na průtahu nebo při zimování, nejčastěji od října do prosince. Nejednou však byla i v České republice...

     
  • 22. listopadu  2002     Fotogalerie  rubrika: Potápky

    Potápka černokrká (VIDEO)

    Potápka černokrká patří ke skupině několika druhů potápek, což jsou ptáci vysoce uzpůsobeni vodnímu životu. Na suchou zemi ani nemohou vstoupit a pokud náhodou na zemi přistanou, ať již vysílením či záměnou lesklého...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace