1. srpna  2003  rubrika: Rovnokřídlí

Cvrček polní

Cvrček polní bývá v dětských knížkách vyobrazen s housličkami a svůj zpěv skutečně vyluzuje jakýmsi instrumentem, který se dá přirovnat k houslím. Přesněji ke smyčci a ke strunnému nástroji. Zpěv, kterému se říká stridulace, vzniká třením ozubené lišty jednoho křídla o žilku křídla druhého. A aby ten zvuk, který vznikne, byl pěkně zesílen, rozechvívá se rezonanční políčko, takzvaná harfa na křídle, která potom vydává velmi čistý tón.

 

Cvrček polní

Vložit na svůj web

Cvrček polní si nejčastěji buduje svou noru někde na kraji pole, na mezi, a bohužel těchto míst už v naší krajině není tolik. Proto cvrček polní nepatří mezi hojné druhy jako třeba saranče nebo kobylka, ale přesto ho ještě na mnohých místech můžeme slyšet. Sameček zpívá u vchodu do své nory, kterou vyhrabe v zemi a do které láká samičku. Samička poslouchá již z dálky to cvrkání a musí být schopna samečka nalézt. K tomu, aby ho slyšela a aby našla správný směr, musí mít dobře přizpůsobené uši. Můžeme říct, že samička cvrčka, cvrččice, doslova poslouchá koleny. Její uši jsou malé bubínky na holeních předních nohou, a to má jeden velmi důležitý fyzikální význam. Takové poslouchání dvěma smyslovými orgány dává živočichovi možnost orientovat se směrově a podle toho se potom dostat k zdroji hlasu. 

Když samečkovi pustíme z magnetofonu hlas jiného cvrčka, vyprovokujeme ho ke zpěvu, kterému se říká rivalský. Když se setkají dva samečci, tak vzájemně mezi sebou soutěží, je to takový zpěvný turnaj. Silnější sameček obvykle přinutí slabšího zpěváka k ústupu. Pokud jsou ovšem hlasové projevy obou rivalů vyrovnané, tak dojde ke skutečnému souboji na kusadla. Samečci se do sebe pustí jako zápasníci a nezřídka může zápas skončit i smrtí jednoho z nich. Tohoto využívali už kdysi staří Číňané a pořádali cvrččí zápasy. V arénách speciálně k tomu připravených k sobě pouštěli dva bojovníky, podráždili je speciálními lechtátky vyrobenými z krysích fousků a vítěz byl oslavován, vkládán do stříbrných klícek a byl velmi ceněný. Tato zábava se dodnes dochovala v Číně v některých provinciích. 

Základní údaje

Cvrček polní (Gryllus campestris) dosahuje velikosti 2 až 2,5 cm. Na mezích a prosluněných svazích si sameček vyhrabává podzemní chodbičky, u jejichž vchodu pak "zpívá". Zvuky vyluzuje rytmickým třením předních křídel o sebe. Zvukotvorný orgán se skládá z ozubeného pilníčku na jednom křídle, který přejíždí po hladké liště druhého křídla, a ta rozechvívá ozvučnou část křídla, zvanou harfa. Zpěv slouží k akustickému označení teritoria, zpěvem sameček zahání rivaly a láká samičky k páření. Oplozená samička klade pod zemí asi 600 vajíček, larvy pak přezimují každá ve své chodbičce. Cvrček je všežravec, i když rostlinná potrava patrně převládá.
 

Autor:  Jan Žďárek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 15. srpna  2003     Audio  rubrika: Rovnokřídlí

    Kobylka hnědá

    Kobylka patří mezi rovnokřídlý hmyz a pro něj je typické, že se ozývá hlavně v létě, na sklonku léta a pak na podzim. Hlasy rovnokřídlého hmyzu jsou vyluzovány třením jednotlivých částí těla o sebe. V případě kobylek...

     
  • 8. srpna  2003     Audio  rubrika: Rovnokřídlí

    Cvrčivec révový

    Už samotné jeho jméno nám mnohé o tomto šestinohém zpěvákovi prozradí. České druhové jméno naznačuje, že se s ním asi nejčastěji setkáme na vinicích. A protože vinné révě se daří jen v nejteplejších oblastech naší republiky,...

     
  • 18. července  2003       rubrika: Rovnokřídlí

    Saranče čárkovaná

    Při vyslovení jména saranče se většinou vybaví obrovská hejna obávaných afrických sarančí stěhovavých nebo pustinných, která čas od času plení vše zelené, nač usednou. I u nás ovšem žije řada druhů sarančí, některé...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas