4. července  2003  rubrika: Rovnokřídlí

Krtonožka obecná

Krtonožka obecná - Foto:  JorritvWamelimage, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Krtonožka obecnáFoto:  JorritvWamelimage, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Krtonožka patří spolu s cvrčky, kobylkami a sarančaty do řádu hmyzu rovnokřídlého a je mezi nimi držitelem alespoň dvou rekordů: se svými 6 cm délky a 3 a půl gramy váhy je u nás největším a pro svou žravost i nejškodlivějším zástupcem řádu. Dospělá krtonožka sežere vše, nač přijde, od drátovců a ponrav - za což by si zasloužila pochvalu - až po kořínky čerstvé sadby.

Jak český, tak i vědecký název Gryllotalpa, což v doslovném překladu znamená "cvrčkokrtek", naznačují, že způsobem života se krtonožka v mnohém podobá svému velkému dvojníkovi krtkovi. Jako on prožije i krtonožka většinu života pod zemí, kde si samička pomocí silných předních nohou hloubí chodbičky a buduje hnízdo pro svá velká vajíčka. Může jich snést až 350 a hlídá je do vylíhnutí prvních nymf. Všemu tomu však musejí předcházet námluvy a svatební radovánky, a ty jsou i zde, jako u většiny rovnokřídlých, provázeny bujarými hlasovými projevy. 

 

Krtonožka obecná

Vložit na svůj web

Monotónní hlasité cvrčení, které může někomu připomínat zvuk zaseknutého elektrického zvonku, vychází z podzemní nory krtonožky. Jde o zpěv samečka, jímž se snaží do nory přivábit panenskou samičku. Někomu se může zdát divné, proč se sameček při zpěvu skrývá pod zemí, proč nevyleze před noru, jako třeba cvrček, odkud by ho bylo lépe slyšet. Má pro to své důvody. Uvnitř nory je určitě bezpečnější, a aby ho bylo dobře slyšet, ústí svého úkrytu vymodeluje tak, že tvarem připomíná hlásnou troubu pouťových vyvolávačů. Chodba se směrem k povrchu postupně rozšiřuje a vytváří zvukovod, který lze označit jako exponenciální, neboť svůj průřez zvětšuje geometrickou řadou. Právě takové zařízení má nejvýhodnější vlastnosti pro přenos akustické energie. A o to tady jde. Konstruktéři zvukových aparatur vědí, že jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují účinnost převodu mechanické energie kmitající membrány na akustickou energii šířící se prostředím, je poměr mezi impedancí membrány a vlnovou impedancí prostředí. S největší účinností se pracuje tehdy, jsou-li impedance membrány a prostředí shodné - toho lze dosáhnout volbou dostatečně velkých rozměrů membrány. Kde jsou však rozměry membrány podstatně omezené - a to je případ i krtonožky - uplatní se přizpůsobovací členy, zvukovody. 

Při zpěvu je sameček otočen hlavou do nitra nory a jeho polorozevřená vibrující křídla téměř vyplňují celou chodbičku končící kulovitou komůrkou - akustickým rezonátorem, který zvukovod vylaďuje a dalším omezením akustických ztrát zlepšuje účinnost stridulační membrány. Krtonožka je tak zřejmě jediným známým druhem hmyzu, který cílevědomě, byť instinktivně, upravuje své prostředí z akustických důvodů. 

Vlastní zpěv krtonožka vyluzuje stejně jako cvrček třením předních křídel o sebe. Jsou k tomu vybavena pilníčkem a ostrou lištou. Zadrhnutí každého zoubku pilníčku o lištu rozkmitá ozvučnou membránu křídla tak, jako rozkmitá trsátko strunu kytary. Následující zoubek vyloudí další zvukový puls a to se opakuje až do konce ozubeného "smyčce". Je-li to uspořádáno tak šikovně, že čas mezi zadrhnutím dvou po sobě jdoucích zoubků přesně odpovídá rezonanční frekvenci křídelní membrány, při každém nárazu zoubku vznikne jedna zvuková vlna a výsledkem je překvapivě čistý tón s přirozenými harmonickými komponentami. U naší krtonožky obecné má frekvenci asi 1,6 kHz, což odpovídá tříčárkovanému "g", krtonožka révová, žijící na vinicích ve Francii, zpívá asi o oktávu výš. Zvukotvorné políčko zvané "harfa" je od zbytku křídla odděleno pružnou a ohebnou zónou, takže zvuk vzniká jen přirozenou rezonancí membrány tohoto okénka a chvění zbytku křídla, které by tón znečišťovalo, je účinně odtlumeno. Celý zvukotvorný proces a čistota zpěvu krtonožky ještě více vyniknou, jestliže si nahrávku zpomalíme. 

 

Zpomalená nahrávka krtonožky

Vložit na svůj web

Měření akustických parametrů zpěvu západoevropské krtonožky révové ukázala, že se sameček i z úkrytu své zpěvné nory dovede hlasově prosadit. Ta jeho zpěv zesílí tak, že hlas má bezprostředně v jejím vyústění intenzitu 115 dB a ve výšce jednoho metru nad zemí ještě 90 dB. Proto je zpěv ve večerním tichu slyšet na vzdálenost až 600 m. Je to jistě dobrou zárukou, že se sameček nějaké nevěsty dříve či později dovolá. 

Základní údaje

Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) je největším a nejpozoruhodnější zástupce řádu rovnokřídlých u nás. Bez kladélka dosahuje délky až 6 cm. Vyskytuje se na lukách, v sadech, na polích a v zahradách. Lopatovitými předními končetinami vyhrabává v půdě chodbičky, obvykle 10 až 15 cm hluboko, zimuje však až ve dvoumetrové hloubce. Živí se živočišnou i rostlinnou potravou; může škodit překusováním kořínků a podrýváním rostlinek. Samičky kladou po páření, ke kterému dochází v květnu až červnu, vajíčka do zemních komůrek a hlídají je až do vylíhnutí. Nedospělí jedinci (nymfy) přezimují v hloubce 1 až 2 m pod zemí a v dospělce se přeměňují na jaře následujícího roku.
Autor:  Jan Žďárek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 15. srpna  2003     Audio  rubrika: Rovnokřídlí

    Kobylka hnědá

    Kobylka patří mezi rovnokřídlý hmyz a pro něj je typické, že se ozývá hlavně v létě, na sklonku léta a pak na podzim. Hlasy rovnokřídlého hmyzu jsou vyluzovány třením jednotlivých částí těla o sebe. V případě kobylek...

     
  • 8. srpna  2003     Audio  rubrika: Rovnokřídlí

    Cvrčivec révový

    Už samotné jeho jméno nám mnohé o tomto šestinohém zpěvákovi prozradí. České druhové jméno naznačuje, že se s ním asi nejčastěji setkáme na vinicích. A protože vinné révě se daří jen v nejteplejších oblastech naší republiky,...

     
  • 1. srpna  2003       rubrika: Rovnokřídlí

    Cvrček polní

    Cvrček polní bývá v dětských knížkách vyobrazen s housličkami a svůj zpěv skutečně vyluzuje jakýmsi instrumentem, který se dá přirovnat k houslím. Přesněji ke smyčci a ke strunnému nástroji. Zpěv, kterému se říká stridulace,...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas