17. ledna  2003  rubrika: Šelmy

Lasice kolčava

Lasice kolčava je v naší přírodě zcela běžná kunovitá šelma. Patří k savcům, kteří se v přírodě nijak výrazně neozývají. Má ale výborný sluch a je známo, že se dá vylákat napodobováním zvuků myší nebo rejsků.

Kolčava byla výzkumně přehlížena a dokonce v základní taxonomii byly donedávna rozpory. Uvažovalo se o tom, že u nás žijí dva různě velké druhy, jedné se říkalo kolčavka a druhá byla lasice kolčava. Teprve dodatečně se přišlo na to, že u nás žije jediný druh, který má velký pohlavní dimorfismus, hlavně pokud se týče velikosti. Samičky jsou malé, samci jsou mnohem větší, takže na první pohled to vypadalo jako dva různé druhy. Bylo to umocněno ještě tím, že samičky, které žily častěji ve vyšších polohách, se někdy na zimu přebarvovaly doběla jako u hranostajů. Dnes je jasné, že se jedná o jeden druh. 

Živí se hlavně hraboši polními, které loví v jejich norách, čili čím menší to zvíře je, tím má větší možnost získat kořist, protože se snáz dostane do úzkých nor hrabošů. 

Máme k dispozici hlas, který vydává pár kolčav při aktivitě v okolí svého doupěte v období říje. 

 

Hlasy kolčav v době říje

Vložit na svůj web

Lasička je plodný druh, mívá až deset mláďat někdy i dvakrát do roka. Dokonce je známo, že se jako predátor v určitých letech přemnožuje. To vždycky souviselo s přemnožením hrabošů. Oscilace v přemnožení jsou tedy stejné jako u hrabošů. 

Lasička byla počítána - jako všichni kunovití - ke škůdcům, poněvadž se předpokládalo, že loví i menší lovnou zvěř (koroptve, ptáky, zajíce). Ale škody zdaleka nejsou takové, jak se původně uvažovalo, takže už není pronásledována. Dokonce ani její kožešina se dnes nevyužívá, takže dnešní situace lasiček je velmi dobrá. Horší je to s jejich příbuzným - hranostajem, ale oba druhy jsou dnes stabilizovány a nikdo jim neubližuje. To ostatně platí i pro větší kunovité šelmy, z nichž některé se dokonce přemnožily jako například kuna skalní, která je dnes i ve městech docela běžná. 

Základní údaje

Lasice kolčava (Mustela nivalis) je naše nejmenší šelma - délka těla samičky je 11 až 22 cm, samečka 13 až 26 cm, ocásek mívá dlouhý 3 až 5 cm a její hmotnost se pohybuje mezi 45 a 160 g. Shora má hnědou, na břiše bílou srst; na rozdíl od podobného hranostaje nemá černou špičku ocasu. Žije v otevřené krajině i uprostřed měst. Zejména v noci loví drobné hlodavce, velký samec ale občas napadne i králíka nebo zajíce. Páří se patrně v průběhu celého roku, samice po pěti týdnech březosti vrhá 4 až 7, ale i 12 mláďat.
Autor:  Vladimír Hanák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 31. října  2003       rubrika: Šelmy

    Vlk eurasijský

    Když si o vlkovi něco přečteme, bývá to obvykle v souvislosti, že sežral nějaké ovce, že roztrhal dobytek a podobně. To může být pravda, ale ve většině případů to jsou nadnesené informace. Vlk je velká šelma a samozřejmě...

     
  • 11. dubna  2003       rubrika: Šelmy

    Vydra říční

    Vydra říční je asi naše nejzajímavější šelma, současně je ale také docela tajuplná. Souvisí to asi s tím, že jistou dobu byla velice vzácná, poněvadž byla velmi intenzívně pronásledována. Například starší generaci je...

     
  • 28. března  2003     Audio  rubrika: Šelmy

    Tchoř tmavý

    Tchoř tmavý je malá lasicovitá šelma, kterou můžeme spatřit jen málokdy. Zato občas slýcháváme, že "někdo smrdí jako tchoř". Proč to tak je? Tato šelmička má velice dobré anální žlázy, podocasní žlázky, kterými vylučuje...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas