17. srpna  2001  rubrika: Šelmy

Liška obecná

Liška obecná - Foto:  U.S. Fish & Wildlife Service

Liška obecnáFoto:  U.S. Fish & Wildlife Service

Lišku obecnou znají i malé děti. Znají ji v podobě hračky, je hrdinkou mnoha pohádek a bajek. To vše snad jen díky liščí příslovečné chytrosti a mazanosti. Inu, liška je zvíře velice populární, a přesto ji jen málokdo zná z volné přírody. Výjimku v tomto směru zaujímají bezesporu myslivci, kteří jí vyhlásili nesmiřitelnou válku pro její občasné přehmaty na drobné zvěři.

 

Hlas lišky obecné

Vložit na svůj web

V zimě, především ale v období kaňkování, tj. v době liščích námluv, od ledna do března, můžeme v noci zaslechnout chraptivý, protáhlý štěkot lišek. Myslivecky řečeno, lišky skolí. Skolení je hlasový projev, kterým liška oznamuje svým soukmenovcům něco na způsob "tady jsem a toto je mé teritorium", dost možná, že tím chce říci i "jsem volná a toužím po lásce". 

Po námluvách a období březosti, poněkud kratší než u psa domácího, tedy konkrétně po 50 až 52 dnech liška v pečlivě vystlané noře vrhá 3 až 8 mláďat, vzácně i více. Ta jsou kojena zhruba jeden měsíc a od okamžiku, kdy prohlédnou, tedy po dvou týdnech, jim matka začíná předkládat i masitou potravu. V té době se mláďata v noře začínají i výrazněji ozývat. Jsou-li spokojena, vrní, když se ale naštvou, dokáží už i pěkně skučet. 

Opravdové škody na zvěři však liška může páchat až po odstavení mláďat. Tehdy mají liščata náramnou chuť k jídlu a přepečliví rodiče je pak i v nadbytku zásobují vším, co jim přijde do cesty, ale ne tak docela. Škodlivost lišky je totiž značně závislá na nabídce její obvyklé kořisti, a tou jsou především různí hlodavci. V případě, že jich je nedostatek, loví prakticky vše, co zmůže, až do velikosti čerstvě narozeného srnčete. Nedostatek vhodné potravy někdy donutí lišku překonat i její vrozenou plachost, a ta pak je schopna lovit i domácí drůbež přímo na hospodářských dvorech. Vyvedená liščata se za takových situací v nočních hodinách dokáží výrazně připomínat svým rodičům. Vydávají opravdu zvláštní zvuky, které lze přirovnat ke štěkání ozvučených hraček. Jsou to zvuky, které byste od lišky nečekali, nepříliš hlasité, ale slyšitelné na dálku. S tímto hlasem jsem se kdysi důvěrně seznámil tak, že můj syn donesl domů nalezené lišče a potom jsme si noc co noc užívali zvláštních liščích koncertů v době, kdy se nám chtělo nejvíce spát. Bohužel tento hlas v naší fonotéce chybí. 

Škodlivost lišky na lovné zvěři je často příliš přeceňována. Je nutné mít na zřeteli i její užitečnost, spočívající v hubení drobných hlodavců v lesních i polních kulturách. Užitečná je i tím, že z přírody odstraňuje slabé a nemocné jedince a neopovrhne ani zvěří padlou. I liška má své nezastupitelné místo v naší přírodě a navíc bezesporu patří mezi nejhezčí představitele naší zvířeny. Uvědomte si i skutečnost, že sám člověk se dost často chová v přírodě daleko hůře než nejkrvelačnější šelma. 

Základní údaje 

Liška obecná (Vulpes vulpes). Rezavě zbarvená psovitá šelma s bílou spodinou těla a bílou špičkou ocasu (tzv. květem). Tělo má dlouhé 50 až 80 cm, ocas 30 až 50 cm. Dokáže se přizpůsobit nejrůznějším typům prostředí, nejběžněji se však vyskytuje v lesích, na které navazují otevřené plochy. Ve svém okrsku má několik nor, z nichž jedna je hlavní a nejčastěji využívaná. Živí se drobnými živočichy, převážně hlodavci a hmyzem, a příležitostně také různými lesními plody. V zimě a v době odchovu mláďat je aktivní i během dne, v jiných obdobích především večer a v noci. K páření dochází v lednu a v únoru; samice po 50 až 52 dnech březosti rodí 3 až 8 (někdy i více) liščat. 

Jak vznikaly nahrávky
Hlasy lišek máme možnost nahrát v době kaňkování. Rozmnožování lišek probíhá od ledna do března. O přítomnosti lišek v terénu se nejlépe přesvědčíme ve dne podle stop ve sněhu. Chvíli pozorujeme, že liška čáruje, stopy jsou v jedné dráze nebo řaduje či křižuje. Podle množství stop můžeme usuzovat, zda se jednalo o osamocené zvíře, nebo došlo k setkání dvou jedinců. Další podrobnosti nám pomůže prozradit trus a rez - moč. Podle stop tak vytipujeme místo, kde by bylo nadějné v noci čekat. Je otázkou trpělivosti i náhody, zda se nám za pouhou jedinou bezvětrnou noc podaří zaslechnout skolení lišek. Na zvoleném místě můžeme v noci za mrazu čekat i několik hodin. Musíme si být vědomi toho, že mrazivá noc klade nebývalé nároky na nahrávací zařízení. Např. u reportážního digitálního magnetofonu výrobce udává, že teplota pro spolehlivý chod magnetofonu je +5 až +350 C. Zásadně nesmí dojít k orosení přístrojů. Tomu jsem čelil tím, že jsem magnetofon nosil pod teplou větrovkou.
Pavel Pelz
Autor:  Petr Vlasák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 31. října  2003       rubrika: Šelmy

    Vlk eurasijský

    Když si o vlkovi něco přečteme, bývá to obvykle v souvislosti, že sežral nějaké ovce, že roztrhal dobytek a podobně. To může být pravda, ale ve většině případů to jsou nadnesené informace. Vlk je velká šelma a samozřejmě...

     
  • 11. dubna  2003       rubrika: Šelmy

    Vydra říční

    Vydra říční je asi naše nejzajímavější šelma, současně je ale také docela tajuplná. Souvisí to asi s tím, že jistou dobu byla velice vzácná, poněvadž byla velmi intenzívně pronásledována. Například starší generaci je...

     
  • 28. března  2003     Audio  rubrika: Šelmy

    Tchoř tmavý

    Tchoř tmavý je malá lasicovitá šelma, kterou můžeme spatřit jen málokdy. Zato občas slýcháváme, že "někdo smrdí jako tchoř". Proč to tak je? Tato šelmička má velice dobré anální žlázy, podocasní žlázky, kterými vylučuje...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas