11. dubna  2003  rubrika: Šelmy

Vydra říční

Vydra říční je asi naše nejzajímavější šelma, současně je ale také docela tajuplná. Souvisí to asi s tím, že jistou dobu byla velice vzácná, poněvadž byla velmi intenzívně pronásledována. Například starší generaci je dobře známá krásná obrazová publikace doktora Staňka, která se jmenovala S kamerou za zvěří na našich vodách. Zde je přímo odstrašující obrázek z jedné výstavy z konce 19. století, na kterém je nápis, který byl vytvořen z lebek a čelistí vyder. A ten nápis zní: Smrt vydrám! Pod tímto nápisem ještě byla železa, aby bylo názorně ukázáno, jak účelně vydry v krajině hubit.

 

Hlas rodiny vyder říčních

Vložit na svůj web

Vydry se živí v naprosté většině rybami a velikost jejich teritoria je velice poplatná tomu, jak je úživné. Na pstruhových vodách se vydra pohybuje podél toku tak deset kilometrů tam a zpátky. Záleží vyložně na kvalitě vody a množství ryb, které se jí nabízí. Na rybnících se teritorium může pohybovat kolem deseti hektarů. A není to jen jeden rybník, ona obhospodařuje většinou více rybníků. 

Jak se vydra chová v rodině, to víme pouze v hrubých rysech. Pravděpodobně nemá mláďata každý rok a matka dlouho se svými mláďaty setrvává. Těch mláďat nebývá mnoho, většinou bývají tři, když je jich pět, tak to už je hodně. Vydra je zvíře, které se velice odlišuje od ostatních kunovitých šelem hlavně svou sociálností. Je to velice družné zvíře, což se projevuje třeba tehdy, když vydra přijde jako mládě do rukou člověku a stane se krotkou. Je to něco nádherného, chová se jako kočka, ale kočka je solitér, zatímco vydra vyžaduje společnost. A to je na ní právě krásné. A na rozdíl třeba od kuny, která také zpočátku společnost vyžaduje, tak vydra si hravost a touhu mít společnost podrží i ve stáří. 

Základní údaje

Vydra říční (Lutra lutra). Kunovitá šelma s tělem dlouhým 60 až 80 cm a ocasem dosahujícím délky až 55 cm. Žije u řek se strmými břehy, v nichž si vyhrabává nory. Doba páření, kdy se ozývá ostrým pískáním, není časově vyhraněna; nejčastěji však k páření dochází v únoru a v březnu. Samice po zhruba šedesátidenní březosti, která může být díky utajené březosti prodloužena až na 8 až 10 měsíců, vrhá 2 až 5 mláďat. Dokonale plave. Živí se rybami, v menší míře i dalšími obratlovci a hmyzem. Je chráněna jako silně ohrožený druh.
Autor:  Petr Vlasák
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 31. října  2003       rubrika: Šelmy

    Vlk eurasijský

    Když si o vlkovi něco přečteme, bývá to obvykle v souvislosti, že sežral nějaké ovce, že roztrhal dobytek a podobně. To může být pravda, ale ve většině případů to jsou nadnesené informace. Vlk je velká šelma a samozřejmě...

     
  • 28. března  2003     Audio  rubrika: Šelmy

    Tchoř tmavý

    Tchoř tmavý je malá lasicovitá šelma, kterou můžeme spatřit jen málokdy. Zato občas slýcháváme, že "někdo smrdí jako tchoř". Proč to tak je? Tato šelmička má velice dobré anální žlázy, podocasní žlázky, kterými vylučuje...

     
  • 17. ledna  2003     Audio  rubrika: Šelmy

    Lasice kolčava

    Lasice kolčava je v naší přírodě zcela běžná kunovitá šelma. Patří k savcům, kteří se v přírodě nijak výrazně neozývají. Má ale výborný sluch a je známo, že se dá vylákat napodobováním zvuků myší nebo rejsků.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace