Jak se chytají lelci

Jak se chytají lelciFoto: Martin Smrček

To je snadné, řeknete si možná. To si prostě lehnete na záda a čučíte na oblohu. Ne každý možná ale ví, že lelek lesní je pták, a navíc pták tajemný, vzácný a hodně neznámý. Vydejme se tedy na krátkou exkurzi do míst, kde lelci žijí.

Se skupinou ornitologů vyrážíme z Prahy asi hodinku před setměním. To stačí, lelci jsou aktivní až se soumrakem. Do borového lesa, kde už dozrávají borůvky, přicházíme akorát. Stačíme postavit jemnou a vysokou síť, ke které položíme jednoduchý magnetofon. Ten je nezbytným pomocníkem - právě z něj se chvilce začne linout monotónní lelčí cvrčení, občas přerušené jakýmsi kviknutím či zaplácáním křídel. 

Lákat lelky začínáme asi trochu brzo, protože se půl hodinky nic neděje. Že by tady nebyli? Bylo by to pro nás obrovské zklamání. Je krátce před desátou, když konečně zaslechneme lelčí "zpěv" odněkud z vysokých stromů na druhé straně paseky, a po pár vteřinách je konečně tady. Pomalým máváním křídel létá vysoko nad magnetofonem, Občas zvláštně plachtí jako papírová vlaštovka, poplácá křídly, sedne si na strom nebo o kus dál na zem a neustále cvrčí. Neznámý protivník ukrytý kdesi v trávě ho magicky přitahuje. 

Čekáme, zda konečně najde odvahu a vyrazí proti síti, když vtom se odněkud z lesa vynoří jako stín jiný pták a bác - třepetá se v tenatech. Utíkáme k síti a opatrně vybíráme úlovek. K našemu překvapení je to lelčí samička, která se vůbec nerozmýšlela a rovnou se chytila. 

Ukládáme ji prozatím do prostorného plátěného sáčku a znovu pouštíme magnetofon. Neuplyne ani pět minut a už nad ním krouží lelek, po chvilce se přidává druhý. Létají vysoko, až se konečně jeden osmělí, v jakémsi loopingu se pustí k zemi a je náš. 

Třetího lelka se nám již přilákat nepodaří, a tak pomalu balíme sítě. Ve světle baterek si detailně prohlížíme oba úlovky. Lelčí samička je mnohem větší, hnědavější a nemá bílé skvrny na ocase ani na křídlech. Dostává ornitologický kroužek a odlétá. 

Drobný sameček již kroužek má - ornitologové, kteří zde provádějí výzkum několik let, ho označili v předcházejícím roce. Tento krasavec má tedy za sebou mnoho tisíc kilometrů dlouhou pouť do rovníkové Afriky a zpět. Je to první výsledek nočních odchytů, drobný kamínek do mozaiky poznání jejich života. 

Vracíme se domů a mně je jasné, že chytání lelků není žádné zahálení a nuda, ale nesmírně zajímavá a náročná činnost, která zaslouží ocenění.