17. března  2006 v 16:07  rubrika: Souvisejicí članky

Pták roku 2006 - orel mořský

Ptačí druh, který pro rok 2006 vybral výbor České společnosti ornitologické jako Ptáka roku, se veskrze liší od posledních "ptáků roku" - na rozdíl od nich není tak hojný, avšak jeho početnost se zvyšuje, také vzrůst a vzezření nejsou drobné, ale spíše majestátní, velice dobře symbolizující významné výročí, které ČSO v roce 2006 slaví. Přesto, nebo právě proto je orel mořský (Haliaeetus albicilla) velice vhodným "Ptákem roku" a je nám ctí Vás s ním blíže seznámit.

Pták roku - orel mořský - Foto: Jan Ševčík

Pták roku - orel mořskýFoto: Jan Ševčík

Orel mořský je mohutný, největší evropský orel s rozpětím křídel až 2,5 metru, kterého si snad nelze s jiným dravcem splést. Při kroužení jsou charakteristická dlouhá, "prknovitá" křídla s prstovitě roztaženými ručními letkami a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý. U dospělých ptáků je navíc nápadný bílý ocas. S orlem mořským se nejčastěji setkáme především v okolí větších vodních nádrží či řek, ale může se vyskytnout kdekoliv na území státu, spíše však v nížinách. V zimě po zámrzu ho často spatříme sedět na ledě uprostřed rybníka. Přitom už nepůsobí tak impozantním dojmem jako v letu, připomíná spíše mohutnou, zdaleka viditelnou načepýřenou slepici. Orel mořský zažil v průběhu minulých století tvrdé pronásledování, dokonce byl ve značné části západní, střední a jižní Evropy vyhuben. Koncem dvacátého století se však v důsledku ochrany na řadu původních hnízdišť v Evropě vrátil a jeho početnost dále narůstá. Podle údajů z publikace BirdLife International Birds in Europe 2004 vzrostla jeho populace za posledních deset let přibližně o 50 %. 

Pták roku - orel mořský - Foto: Jan Ševčík

Pták roku - orel mořskýFoto: Jan Ševčík

V současnosti je evropská populace orla mořského odhadována na 5000 párů, což představuje více než 50 % populace světové. Nebylo tomu tak ale vždy. V Čechách zanikla poslední hnízdiště v polovině devatenáctého století, na jižní Moravě patrně hnízdili ještě ve 20. letech dvacátého století. V následujících desetiletích bylo území státu pouze pravidelným zimovištěm, především pak území Třeboňska. Protože zde existovaly i vhodné podmínky pro hnízdění orlů, především vhodné lesní porosty i dostatek potravy, zahájili v osmdesátých letech minulého století jihočeští ornitologové a orgány ochrany přírody aktivity, mající za cíl obnovení původních hnízdišť, jako např. intenzivní přikrmování zimujících ptáků, stavba umělých hnízd či vysazení celkem devíti mladých orlů, pocházejících z odchovů pana C. Fentzloffa ze SRN. Prvé úspěšné hnízdění proběhlo v roce 1986 a tento pár tvořili vypuštění jedinci. Na základě chování orlů i pozdějších nálezů poměrně starých hnízd lze ale s největší pravděpodobností předpokládat, že zde již v této době hnízdili ptáci z divoké, původně zimující populace. Reintrodukční projekt tedy přišel v době, kdy zde již vznikala hnízdní populace přirozeným šířením, podobně jako i v jiných oblastech střední Evropy. 

V následujících letech se počet hnízdících párů postupně zvyšoval, orli začali obsazovat další vhodné lokality i v jiných oblastech České republiky, jako je Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Českolipsko či Břeclavsko. Celkový počet hnízdících párů orla mořského na území České republiky je v současné době odhadován na 25-30. Stoupá i počet zimujících ptáků, zejména na novomlýnských nádržích a na Třeboňsku. 

Pták roku - orel mořský - Foto: Jiří Bohdal

Pták roku - orel mořskýFoto: Jiří Bohdal

Potravu orla mořského tvoří především ryby a vodní ptáci, v menší míře i různí savci. Po zámrzu rybníků tvoří z velké části potravu různá uhynulá zvířata, která orel v krajině najde, včetně velkých savců, jako je srnec či prase divoké. Ač dokáže ulovit i zdravou kořist, vyhledává především defektní či uhynulé jedince, čímž se řadí mezi druhy vykonávající v přírodě sanitární funkci. 

Současná legislativa zajišťuje orlům mořským úplnou ochranu. Přes vysoký stupeň ochrany však u nás dochází k úmyslnému pronásledování, zejména k nelegálním zástřelům. Ještě zrůdnější činností je nelegální kladení otrávených návnad, které se v posledních letech velmi rozšířilo. I když není travičství zřejmě přímo namířeno proti orlům mořským, představuje v současné době nejkritičtější faktor v jejich ochraně, který může v krátké době nepříliš početnou populaci zcela zlikvidovat. 

Pro aktivní ochranu orla mořského je tedy nejdůležitější zajistit klid ke hnízdění a především si všímat všech náznaků nelegální činnosti, která může orly (i jiné ptáky) ohrozit, ať již se jedná o trávení, zástřel, rušení na hnízdech či zničení hnízda a při náznaku jakéhokoliv podezření ihned kontaktovat kompetentní orgány, jako je Policie ČR či místně příslušné orgány ochrany přírody. Ochotně pomůže i koordinátor programu ČSO Volná křídla Zdeněk Vermouzek na telefonu 605 578 746. 

Více se o orlu mořském i o možnostech jeho ochrany mohou zájemci dozvědět v brožuře Pták roku 2006 - orel mořský, kterou v lednu vydala Česká společnost ornitologická. 

Jan Ševčík, Lucie Hošková 

Autor:  Jan Ševčík
 

Nové články v rubrice

  • 12. února  2007 v 16:56       rubrika: Souvisejicí članky

    Důležitý krok v ochraně dropa bengálského

    V Kambodže bylo vyhlášeno chráněné území o velikosti více než 30 000 ha s cílem ochránit nestabilní populaci dropa bengálského (Eupodotis bengalensis). Území (složené převážně z pastvin), na němž žije největší populace dropa bengálského na světě (cca 1000 jedinců), spadá nyní mezi tzv. IFBAs - Integrated Farming and Biodiversity Areas.

     
  • 12. února  2007 v 16:49       rubrika: Souvisejicí članky

    Potápivá kachna se znovu objevila na hladině

    Polák madagaskarský byl naposledy spatřen v roce 1991. Obavy, zda nejde o vymřelý druh, byly rozptýleny jeho znovuobjevením během výzkumu na severním Madagaskaru. Ochranáři z Madagaskarského Peregrine Fund Project objevili...

     
  • 12. února  2007 v 16:41       rubrika: Souvisejicí članky

    Společnost Nature Uganda odsuzuje zabití mláďat marabua afrického

    V ugandské Kampale zahynulo 30. 1. 2007 vinou městské rady několik mláďat hnízdících čápů marabu afrického (Leptoptilos crumeniferus). Městská rada se rozhodla na vrcholu hnízdní sezóny těchto čápů pokácet stromy, na nichž ptáci hnízdili. V důsledku toho mláďata z hnízd vypadla a na slunci uhynula. Své rozhodnutí odůvodnila městská rada tím, že...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas