13. června  2003  rubrika: Srostloprstí

Vlha pestrá (VIDEO)

Vlha pestrá patří do řádu srostloprstých, kam kromě vlastní čeledi vlhovitých patří také ledňáček, dudek chocholatý nebo mandelík hajní. Naprostá většina příslušníků tohoto řádu je velmi pestře zbarvena a centrum jejich rozšíření leží v tropických oblastech. Vlha pestrá není v tomto ohledu výjimkou a bývá po právu nazývána klenotem mezi našimi ptáky. A jako každý správný klenot je v naší přírodě i poměrně vzácná. Česká republika leží na okraji areálu rozšíření tohoto teplomilného druhu a tak, máme-li to štěstí, můžeme se s vlhou setkat v teplejších oblastech našeho státu, zejména na jižní Moravě. Celková početnost na území našeho státu však nepřesahuje několik málo desítek hnízdících párů.

 

Duetový zpěv samce a samice vlhy pestré

Vložit na svůj web

 

 

Hlasy kolonie vlh

Vložit na svůj web

Vlha je velmi dobrý a obratný letec. To souvisí s potravou - vlha se živí hlavně létajícím blanokřídlým hmyzem, jako jsou včely a vosy; často loví také vážky. Kořist chytá v letu a pro lov tak rychlé kořisti je obratný let nezbytnou podmínkou. Vlha je také skvěle vybavena pro lov kořisti se žihadlem, vosu nebo včelu dokáže chytit do špičky zobáku a velmi obratně ji zbavit žihadla, vyhne se tak štípnutí. Pro tuto potravní specializaci nemají vlhu v oblibě především včelaři, nutno však poznamenat, že vzhledem k její vzácnosti nemůže vlha napáchat významnější škody. Zcela oprávněná je přísná zákonná ochrana, které se vlze dostává. I tak se čas od času setkáváme s tím, že vlhy jsou člověkem pronásledovány. Před několika lety byla na Slovensku jedna kolonie vlh místními včelaři zlikvidována včetně mláďat ve hnízdech. 

Vlha je společenský pták a hnízdí v koloniích ve společnosti dalších příslušníků vlastního druhu. Kolonie si zakládá ve starých pískovnách, březích a podobných místech, která nabízejí kolmé písčité nebo hlinité stěny. Do nich vlhy hloubí hnízdní nory, na jejichž konci je kotlinka s vlastním hnízdem. K hloubení nor používá vlha nohy a pomáhá si i zobákem. Na hnízdišti se vlhy chovají poměrně nenápadně, častěji je můžeme zaznamenat spíše díky jejich jemným hlasovým projevům než přímo spatřit. Staří ptáci se ozývají, když přinášejí mláďatům potravu, a ta nedočkavě čekají těsně u vchodu do nory. Mláďata tráví v hnízdní noře 15 až 17 dnů, poté hnízdo opouštějí. 

Hnízdní kolonie mohou čítat až několik desítek párů, abychom však viděli takovou kolonii, museli bychom cestovat nejlépe někam na Balkán. U nás jsou kolonie podstatně menší a často hnízdí jen několik málo párů pohromadě. Čas od času zahnízdí samostatný pár, třeba i daleko od hlavní oblasti výskytu, kterou je u nás jižní Morava. Bylo tak zaznamenáno ojedinělé hnízdění ve východních či jižních Čechách. 

Vlha je přísně tažný pták, z našich hnízdišť odlétá do zimovišť v tropické Africe. I za tahu se projevují její vynikající letecké schopnosti, vlha za den urazí i 500 km. Na její cestě do zimovišť i při návratu zpět na hnízdiště na vlhu číhá množství nebezpečí, mezi nimi i člověk. Stále jsou země, zejména ve Středomoří, kde je lov jakýchkoliv ptáků běžnou záležitostí. Není tomu tak dávno, co byla vlha okroužkovaná na hnízdišti na jižní Moravě hlášena z Turecka jako střelená. Možná i to může přispívat k tomu, že početnost vlh na našich hnízdištích výrazně kolísá, ostatní příčiny, jako například počasí, však také nemůžeme vyloučit. 

Základní údaje

Vlha pestrá (Merops apiaster) je nápadně pestrý pták velký v těle asi jako špaček. Charakteristický je delší zobák a do špičky prodloužená středová ocasní pera. Svrchu v přední polovině zbarvena hnědě, v zadní zlatožlutě; zespodu modrozelená se žlutým, zdola tmavě lemovaným hrdlem; přes oko je černá páska, čelo bílé a modrozelené. U nás se vyskytuje poměrně vzácně v teplejších oblastech, v otevřené krajině, většinou poblíž řek s hlinitými břehy, cihelnách apod. Živí se hmyzem, zejména blanokřídlým, který loví za letu. Koloniálně hnízdící druh. Jednotlivé páry si vyhrabávají hnízdní nory dlouhé 75 až 150 cm. V sezení na snůšce, která čítá 5 až 6 vajíček, a na péči o mláďata se podílejí oba rodiče. Hnízdí pouze jednou ročně. Zimuje v tropické a jižní Africe. Na hnízdiště se vrací v květnu, opouští je během srpna a první poloviny září. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.


Video: MOS, Adolf Goebel 

Autor:  Petr Voříšek
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 12. července  2002     FotogalerieAudio  rubrika: Srostloprstí

    Ledňáček říční (VIDEO)

    Při potulkách podél řek, potoků a rybníků zastihneme ledňáčka obyčejně v letu, zajímavější ale je pozorovat ho, když sedí někde nad vodou, protože pak vynikne jistá asymetrie jeho postavy. Má velikou hlavu a dlouhý...

     
  • 8. dubna  2002       rubrika: Srostloprstí

    Dudek chocholatý (VIDEO)

    Dosti jednotvárný hlas, který je mezi našimi ptačími hlasy málo obvyklý, patří dudkovi chocholatému. Není to hlas dnes již příliš známý a bohužel nelze říci, jako v době vzniku Sekorovy Abecedy Ferdy Mravence, že by...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas