6. června  2003  rubrika: Sudokopytníci

Srnec obecný

Na rozdíl od mnoha jiných zvířat, srnčí zvěř u nás v minulosti nebyla příliš hojná. Nárůst jejích stavů se datuje až v devatenáctém a zejména ve dvacátém století a došlo k němu v přímé souvislosti s úbytkem jelenů v našich krajích. Hlavním důvodem bylo, že území České republiky v té době bylo poměrně masivně odlesňováno, což nevyhovovalo jelenům, ale velmi to vyhovuje srnčí zvěři.

 

Srnčí říje

Vložit na svůj web

Srnčí říje, na rozdíl od jelení, není tak markantní. Také probíhá v jiném období, v červenci a v srpnu, v teplých dnech a za teplých nocí. Srnec při říji honí srnu po pravidelných trasách, takže často jsou vidět v obilí nebo na loukách vyběhané osmičky. V říji srnec reaguje na pískání srny. 

 

Pískání srny

Vložit na svůj web

V době říje jsou srnci velice neopatrní a i neumělé pískání je přivábí. Jsou dokonce známy případy, kdy srnec přiběhl do blízkosti budov v reakci na pískání kolečka, kterým zaváželi maltu při stavbě. 

Současný stav srnců se různí podle oblastí. Výrazný nárůst je zaznamenáván především v nížinách s intenzivním zemědělstvím, kde se srnci sdružují do velkých tlup a žijí odlišným způsobem života, než byli zvyklí v lesích. V některých oblastech dochází naopak k intenzivnímu úbytku srnčí zvře, což je dáváno do souvislosti jednak s pytláctvím a také se zhoršením životních podmínek. 

Základní údaje

Srnec obecný (Capreolus capreolus). Délka těla 95 až 140 cm, výška v kohoutku 60 až 80 cm. Srst v létě žlutě až tmavě červená, v zimě šedohnědá až tmavošedá; na zadku bílá skvrna (obřitek). Samec má na hlavě až 30 cm dlouhé parůžky, které shazuje v listopadu až prosinci a hned mu narůstají nové. Původně obýval pouze lesnatou krajinu, ale v posledních desetiletích se přizpůsobil i životu v tzv. kulturní stepi, kde změnil své životní návyky - zejména v zimě se zde sdružuje do početných tlup. Živí se listy a větvičkami dřevin, různými trávami a bylinami a zemědělskými plodinami. Na pastvu vychází hlavně večer. Srnčí říje probíhá uprostřed léta. Srna je březí asi 40 týdnů, protože vajíčko se začíná vyvíjet až asi po 20 týdnech utajené březosti. V květnu až červnu vrhá 1 až 3 srnčata.
Autor:  Jaroslav Červený
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 27. června  2003     Audio  rubrika: Sudokopytníci

    Prase divoké

    Pověst o Bivojovi nelže - alespoň pokud jde o výskyt prasete divokého na našem území. Kdysi se ostatně vyskytovalo nejen u nás, ale v celé Evropě, části Asie, dokonce i v Africe. Postupně však bylo na mnohých místech...

     
  • 7. února  2003     Audio  rubrika: Sudokopytníci

    Los evropský

    Pokud se častěji touláte lesy na Jindřichohradecku, v okolí Lipna či na Nymbursku, můžete se setkat s neobvyklým tvorem. Za ranního šera či večerního soumraku, kdy se v houštinách objeví jeho váhavě se pohybující silueta,...

     
  • 11. října  2002       rubrika: Sudokopytníci

    Sika

    Sika je středně velký druh jelena pocházející z Dálného východu, kde žije od Ussuri, východní Číny a Koreje až po Japonsko. Ostatně jeho jméno "sika" pochází právě z japonštiny a znamená "jelen". K nám byl sika jako...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas