velikost: [400 x 378] velikost: [600 x 567]

Autor: Jan Hošek

Husa velká a její hnízdní výskyt má u nás velmi zajímavou historii. Byla údobí, kdy byla v rybničních oblastech zcela běžným ptákem, i údobí, kdy byla téměř vyhubena. Od 50. let se díky ochranářským snahám, především zřizování rezervací, populace hus rychle rozrůstala. V současné době je u nás husa velká opět běžně hnízdícím ptákem na Třeboňsku, Českobudějovicku a na jižní Moravě. Vrátila se i na další dávná hnízdiště na Pardubicku a Českolipsku v severních Čechách.

Husa velká Autor: Jiří Formánek

Husa velká je velmi inteligentní pták, což se mimo jiné projevuje i jejím bohatým hlasovým rejstříkem. Nejznámější je její kejhání za tahu, kdy se v typických formacích ve tvaru písmene V, vysoko na obloze, stěhují husy do zimovišť. Řadu dalších hlasových projevů můžeme slyšet na hnízdištích. Husy jsou velmi obezřetní ptáci a většina jejich aktivit se odehrává časně zrána nebo v noci. Při pastvě, kdy vycházejí na louku na břehu rybníka, vždycky některý houser drží stráž a ostatní husy se spokojeně popásají a povídají si tlumeným "ga, ga, ga". V případě nebezpečí hlídkující houser vydá ostrý signál a všechny husy zpozorní. Pokud nebezpečí pomine, houser vydá daleko slyšitelný triumfální pokřik.

Husy žijí v příkladném trvalém manželském svazku. V době, kdy husa sedí na vejcích, houser nepřetržitě hlídkuje na hladině, aby včas upozornil partnerku domluveným signálem na případné nebezpečí. V době výchovy housat se rodina přemisťuje známým husím pochodem. Vpředu husa, za ní v řádce jedno house za druhým a konvoj uzavírá houser.

O životě husy velké máme dnes velmi podrobné informace díky kroužkování a značení hus barevnými krčními límci s číselnými kódy, které umožňují individuální rozlišení ptáků. A tak známe zimoviště našich hus v jižním Španělsku a na jezerech v Tunisku a Alžírsku, letní shromaždiště na území Polska, severního Německa, ve Švédsku a dokonce i v Norsku. Obdivuhodná je věrnost hus hnízdištím, na která se vracejí i mladí ptáci, přestože se celý další rok svého života, než pohlavně dospějí, toulají většinou mimo vlast. Staré husy se vracejí ze zimovišť některý příznivý rok velice brzy, často již v polovině února.

Jak vznikaly nahrávky		Základní údaje
Přílet husích hejn je většinou velmi nápadný pro značné množství ptáků a typické hlasové projevy. Na hnízdištích, u nás na jižní Moravě a v jižních Čechách, můžeme zaznamenat i tisícihlavá hejna. Nepřehlédnutelné je množství hus a nepřeslechnutelné je jejich gagotání. Vždy jsem velice rád pozoroval přílety hejn na hnízdiště. Husy přilétají v klínech nad rybník, najednou se z výšky prudce spouštějí, klín se láme a jednotlivé husy postupně za sebou v přemetech, v tak zvaném "kotrmelcování" padají o desítku metrů. Těsně nad hladinou pád vyrovnávají a dosedají na hladinu s hlasitým štěbetáním a dorozumíváním se s ptáky dosud letícími v hejnu. Od prvních měsíců roku můžeme také pozorovat tokající páry, které se již společně vrátily ze zimoviště. Husy jsou nesmírně ostražití a nedůvěřiví ptáci, a tak nahrávky jejich hlasů vyžadují zkušenosti s nenápadným chováním v přírodě. Většinou jsem se snažil, mnohokráte marně, ukrýt se v pobřežních rákosových a křovinatých porostech. Často se hejno hus zvedne s hlasitým křikem a s tlukotem křídel z vodní hladiny. Po obletu určitého místa se ptáci opět vracejí a přistávají s hlučnými zvukovými efekty zpět na vodu.		Husa velká (Anser anser) je poněkud menší než domácí husa, celkové zbarvení šedohnědé. Často se v menších skupinách nebo v hejnech zdržuje na zemi, létá v řadě nebo klínu. Žije v trvalých párech. Hnízdo se nachází blízko vody, většinou na zemi, v záplavových oblastech i v rozsochách větví mohutných stromů. Snůška čítá 2 až 10 vajec (ojediněle i přes 20, v takovém případě však jde o vejce více samic) a zahřívá ji pouze samice. Mláďata opouštějí brzo po vylíhnutí hnízdo, pečují pak o ně oba rodiče. Potrava výhradně rostlinná, včetně semen trav a obilovin; v mimohnízdní době za ní husy podnikají hromadné ranní a večerní lety ze shromaždišť na vodách. Naši ptáci zimují především ve Španělsku a Tunisku. Na hnízdiště se vracejí v lednu a v únoru a po vyvedení mláďat se v květnu přesouvají na severněji ležící pelichaniště nebo se shromažďují na velkých vodních plochách (např. Novomlýnská nádrž). Naším územím rovněž početně protahují příslušníci cizích populací.
Pavel Pelz		-mb-