Polák velký

Polák velký je rozšířen ve velké části Evropy a části Asie, žije i v malém kousku severní Afriky. V České republice hnízdil ve druhé polovině 19. století jen ojediněle, koncem století už byl v jižních Čechách poměrně hojnou kachnou. Zhruba mezi lety 1930 až 1965 obsadil v České republice už všechny vhodné rybníky. Také jeho početnost stoupala, místy býval v té době druhou nejpočetnější kachnou, ať již za kachnou divokou nebo polákem chocholačkou. Zhruba od 80. let jeho početní stavy prudce poklesly, v největších rybničních soustavách na Třeboňsku a Českobudějovicku dokonce o 60 až 80 procent. V současné době se zdá, že se stavy opět poněkud zvýšily a stabilizovaly.

Hlas je chraptivé vrčení, ptáci se jím ozývají jak na hladině, tak při vyrušení, a také při vzletu. Samci se kromě toho v toku ozývají i tichými hvizdy. 

Polák velký patří mezi takzvané potápivé kachny, které ve vodě nepanáčkují, ale za potravou se potápějí. Samec poláka velkého ve svatebním šatu je krásnou kachnou s rezavě hnědou hlavou a krkem, černou hrudí a zádí těla a šedými, tmavě vlnkovanými boky a hřbetem. Samice je, jak už to u kachen bývá, nenápadně zbarvena. Je šedavě tmavohnědá, s nažloutlou kresbou u oka a kořene zobáku. 

K hnízdění vyhledává polák velký různé vodní nádrže, hlavně rybníky s bohatým zárostem měkké vegetace a okrajovými porosty ostřic či rákosu. Páry se začínají vytvářet již na podzim, kdy začíná tok, který vrcholí na jaře. Hnízdo je pevná a hluboká kotlinka vestavěná do okolního rostlinstva obvykle velmi blízko vody, což souvisí jistě s tím, že potápivé kachny se na souši pohybují nerady a neobratně. Hnízda jednotlivých samic mohou být i velmi blízko u sebe a bývá v nich nejčastěji pět až dvanáct velkých, na obou pólech zakulacených, zpravidla tmavě nazelenalých vajec. Najde se i mnohem větší počet vajec v hnízdě, ta ale obvykle pocházejí od několika samic. V hnízdech poláka velkého se objevují i vejce chocholačky, zrzohlávky i dalších druhů kachen, stejně tak je běžné, že samice poláka velkého snesou svá vejce do cizích hnízd, přičemž mláďata jsou úspěšně vyvedena a vodí je cizí kachna. 

V letních měsících se poláci shromažďují k přepelichání na velkých rybnících. V té době jim vypadají všechny letky téměř najednou, takže ptáci jsou nějakou dobu neschopni letu. Taková shromaždiště obsahují i několik tisíc exemplářů, z toho 80 až 90 procent samců. Samice totiž v té době ještě vodí mláďata a přepelichají u nich. 

Polák velký je převážně tažná kachna, i když zhruba od 80. let minulého století se stále zvyšují počty přezimujících ptáků na nezamrzlých vodách. To však zřejmě nejsou naši ptáci. Ti zimují na západ a na jih od nás, od Irska až zhruba po Chorvatsko. 

Základní údaje

Polák velký (Aythya ferina) je potápivá kachna poněkud menší než kachna divoká, s krátkým zavalitým tělem a silným krkem. Samec ve svatebním šatě má rezavě hnědou hlavu, černou hruď a šedé boky a hřbet. Samice je hnědá, samec v prostém šatě rovněž, má ovšem našedlý hřbet. Nejpočetněji se vyskytuje na malých a středně velkých rybnících. Za potravou - jak rostlinami, tak drobnými vodními živočichy - se převážně potápí. Hnízdění začíná v květnu nebo začátkem června. Do hnízda, které je na zemi v porostu blízko u vody, snáší samice 5 až 12 vajíček. Zahřívá je sama, stejně tak o mláďata, jež vzápětí po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje bez přispění samce. Tažný, naši ptáci zimují ve Středomoří a v západní Evropě (a to i severozápadně od hnízdišť). U nás zimují příslušníci cizích populací.