27. prosince  2002  rubrika: Vrubozobí

Polák velký

Polák velký je rozšířen ve velké části Evropy a části Asie, žije i v malém kousku severní Afriky. V České republice hnízdil ve druhé polovině 19. století jen ojediněle, koncem století už byl v jižních Čechách poměrně hojnou kachnou. Zhruba mezi lety 1930 až 1965 obsadil v České republice už všechny vhodné rybníky. Také jeho početnost stoupala, místy býval v té době druhou nejpočetnější kachnou, ať již za kachnou divokou nebo polákem chocholačkou. Zhruba od 80. let jeho početní stavy prudce poklesly, v největších rybničních soustavách na Třeboňsku a Českobudějovicku dokonce o 60 až 80 procent. V současné době se zdá, že se stavy opět poněkud zvýšily a stabilizovaly.

Hlas je chraptivé vrčení, ptáci se jím ozývají jak na hladině, tak při vyrušení, a také při vzletu. Samci se kromě toho v toku ozývají i tichými hvizdy. 

 

Polák velký

Vložit na svůj web

Polák velký patří mezi takzvané potápivé kachny, které ve vodě nepanáčkují, ale za potravou se potápějí. Samec poláka velkého ve svatebním šatu je krásnou kachnou s rezavě hnědou hlavou a krkem, černou hrudí a zádí těla a šedými, tmavě vlnkovanými boky a hřbetem. Samice je, jak už to u kachen bývá, nenápadně zbarvena. Je šedavě tmavohnědá, s nažloutlou kresbou u oka a kořene zobáku. 

K hnízdění vyhledává polák velký různé vodní nádrže, hlavně rybníky s bohatým zárostem měkké vegetace a okrajovými porosty ostřic či rákosu. Páry se začínají vytvářet již na podzim, kdy začíná tok, který vrcholí na jaře. Hnízdo je pevná a hluboká kotlinka vestavěná do okolního rostlinstva obvykle velmi blízko vody, což souvisí jistě s tím, že potápivé kachny se na souši pohybují nerady a neobratně. Hnízda jednotlivých samic mohou být i velmi blízko u sebe a bývá v nich nejčastěji pět až dvanáct velkých, na obou pólech zakulacených, zpravidla tmavě nazelenalých vajec. Najde se i mnohem větší počet vajec v hnízdě, ta ale obvykle pocházejí od několika samic. V hnízdech poláka velkého se objevují i vejce chocholačky, zrzohlávky i dalších druhů kachen, stejně tak je běžné, že samice poláka velkého snesou svá vejce do cizích hnízd, přičemž mláďata jsou úspěšně vyvedena a vodí je cizí kachna. 

V letních měsících se poláci shromažďují k přepelichání na velkých rybnících. V té době jim vypadají všechny letky téměř najednou, takže ptáci jsou nějakou dobu neschopni letu. Taková shromaždiště obsahují i několik tisíc exemplářů, z toho 80 až 90 procent samců. Samice totiž v té době ještě vodí mláďata a přepelichají u nich. 

Polák velký je převážně tažná kachna, i když zhruba od 80. let minulého století se stále zvyšují počty přezimujících ptáků na nezamrzlých vodách. To však zřejmě nejsou naši ptáci. Ti zimují na západ a na jih od nás, od Irska až zhruba po Chorvatsko. 

Základní údaje

Polák velký (Aythya ferina) je potápivá kachna poněkud menší než kachna divoká, s krátkým zavalitým tělem a silným krkem. Samec ve svatebním šatě má rezavě hnědou hlavu, černou hruď a šedé boky a hřbet. Samice je hnědá, samec v prostém šatě rovněž, má ovšem našedlý hřbet. Nejpočetněji se vyskytuje na malých a středně velkých rybnících. Za potravou - jak rostlinami, tak drobnými vodními živočichy - se převážně potápí. Hnízdění začíná v květnu nebo začátkem června. Do hnízda, které je na zemi v porostu blízko u vody, snáší samice 5 až 12 vajíček. Zahřívá je sama, stejně tak o mláďata, jež vzápětí po vylíhnutí opouštějí hnízdo, pečuje bez přispění samce. Tažný, naši ptáci zimují ve Středomoří a v západní Evropě (a to i severozápadně od hnízdišť). U nás zimují příslušníci cizích populací.
Autor:  Karel Šťastný
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 4. října  2011 v 16:10     Audio  rubrika: Vrubozobí

    Kopřivka obecná

    Sotva jarní slunce a teplý vítr roztají ledy a zaleskne se volná vodní hladina na našich rybnících, nastává rychlý návrat vodních ptáků ze zimovišť na hnízdiště. Nejdříve se objeví nejrůznější druhy kachen, mezi nimiž...

     
  • 4. října  2011 v 14:48       rubrika: Vrubozobí

    Lžičák pestrý

    Jednoslabičný hluboký hlas této zajímavé kachny měl možnost zaslechnout jen málokdo. Lžičák pestrý totiž patří v současné době mezi naše nejvzácnější vodní ptáky.

     
  • 3. října  2011 v 11:04     Audio  rubrika: Vrubozobí

    Hohol severní

    Pro hohola severního, jedné z našich vzácnějších kachen, je typický mechanicky vznikající zvuk, který vyluzují jeho letky při letu. Právě tento typický svistot nás často na letícího hohola upozorní.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace